Je vlažný jarní den. Mé kroky dopadají na popraskaný beton. Přede mnou stojí plechová bouda. Zasouvám klíč do zámku a odemykám. Vrata se s bolestivým vrznutím pomalinku otevírají. Sluneční paprsky dopadají na prazvláštní předměty: svěrák na ponku pokrytém nářadím, zamaštěné kartonové krabice, prázdné plechovky a další poklady, které jsem tu nedávno zanechal. Uprostřed skromné dílničky však stojí poklad největší. Prazvláštní útvar, pokrytý šedou plachtou pohupující se v průvanu. Pomalu stahuji plachtu. Ano, je to motocykl. Nádherný stroj. Plachta padá k zemi, paprsky jarního slunce polévají zakulacenou nádrž a odráží se v zrcadlově lesklém chromu.
Mnoho lidí si zcela mylně myslí, že vegetariánství je jenom o zelenině. Každý jídelníček má být pestrý a vyvážený, plný ovoce, zeleniny, obilnin a luštěnin. Obecně se dá říci, že dělení mezi jídlem podporující zdraví a tím, které způsobuje nemoci je v menší míře rostlinná strava oproti živočišné, a ve větší míře nezpracovaná rostlinná strava oproti téměř všemu ostatnímu.
Jaký umělecký směr je mi nejbližší? Dlouho jsem nad tím přemýšlela a došla k závěru, že je jím literatura. Ta nás v podstatě obklopuje každý den. Učebnice, které používáme ve školách, časopisy, články na internetu, knihy v policích. A já nevěřím, že není nikdo, kdo nikdy nedržel knihu v ruce, protože ty nám podávají již učitelé v první třídě, a rodiče nás příběhy z nich od raného věku uspávají. Literatura nás od mala učí rozdíl mezi dobrým a špatným, rozvíjí naši představivost a skrz své stránky nás vpouští do nových úžasných světů, které můžeme obdivovat a prozkoumávat s hrdiny, jež v nich vyrůstají a žijí.
Jsme obklopeni mnohovesmírem,
přemýšlíme o smyslu života.
Žerem špagety se sýrem.
Hmmm... to je dobrota!
Být či nebýt, to je oč tu běží,
mrtvá krysa mi na koberci leží.
Taky si někdy chodíte ven jen tak zaběhat, abyste si pročistili hlavu a utřídili myšlenky? Někdy je příjemné si na 7, 17 či 70 minut rozpumpovat svaly, že je to tak? Avšak umíte si představit, že byste si šli zaběhat na 7 let?
Pandemie zasáhla naší planetu nepřipravenou. V mnoha sociálních, ekonomických a dalších odvětvích narušila fungující řád a způsobila chaos. Nyní se musíme vypořádat s jejími následky. Prudký nárůst inflace je jedním z problémů, kterému musíme věnovat pozornost nejen proto, že máslo bude dražší a důchodci budou při slevách nejspíše stanovat před obchodem, ale hlavně proto, že inflace zásadně ovlivňuje ekonomiku a chod celého státu, je tedy stěžejní, abychom ji hlídali. V 17. století, kdy o inflaci nebylo obecné podvědomí, její nárůst v podstatě způsobil pád Španělského impéria. Poté lidé začali tento ekonomický jev lépe prozkoumávat a začali lpět na jeho kontrole, avšak inflaci nelze stoprocentně ovládat, pouze ji můžeme několika způsoby upravovat. Nejdříve si zodpovíme otázku, co to vlastně je?
Večer 21. 2. 2022 uznal ruský prezident Vladimir Putin nezávislost povstaleckých republik na východě Ukrajiny. Ty se jednostranně odtrhly na jaře 2014, ale zůstávaly mezinárodně neuznávány až do tohoto bezprecedentního kroku. Ruská vojska, už několik týdnů stojící na hranicích, se v rozporu s mezinárodním právem přemístila do sporné oblasti.
Bylo tomu 62 let, co vzniklo divadlo Semafor. Vymýšlení názvu nebylo nic jednoduchého – první návrh byl DIMAFOR, Divadlo malých forem, nakonec ale zvítězil název SEMAFOR. Ale co by mělo znamenat to SE? Jelikož se v divadle sdružovali různí umělci, tak se rozhodli pro „sedm malých forem“. Těmi jsou: hudební komedie, divadlo poezie, loutky, dětský kabaret, experimentální film, výstavy a koncerty. V průběhu let se měnily: muzikál, dětský kabaret, divadlo poezie, loutkové divadlo s Černým divadlem, výtvarné umění, fotografie či film, pantomima. Někdy nějaké formy chyběly, jindy zas přebývaly. Nakonec zůstalo jen u muzikálu. Logo Semaforu nakreslil pan Jiří Suchý, používá se od začátku až dosud, dokonce ho vysázeli z kostek před nynějším divadlem v Dejvické ulici.