V pátek 14. 6. se gymnaziální výprava spolu s expedicemi několika dalších škol z našeho města vydala pod společnou vlajkou Strakonic na soutěž Eurorebus. Cesta se nesla v duchu lehce cynických vtípků na téma povodně a zvědavosti, co že to na nás v Praze vlastně čeká.

Hrát pro dobrého diváka je blaho a rozkoš. Ale získat si špatného, to je čest a sláva.

Předminulý čtvrtek se ve vestibulu školy konala jedna z nejpopulárnějších charitativních akcí – dražba starých fotek učitelů.

V pondělí 20. května se část přispěvatelů do školního časopisu Grafoman zúčastnila dílny tvůrčího psaní s paní Evou Hauserovou.

Ze třídy 2. B se po celé škole začal šířit strach z hrozící epidemie černého kašle.

Sotva se nejnovější film Zdeňka Trošky dostal do kin, objevila se na internetu hromada recenzí, které právě ne moc lichotivě hodnotily tento Troškův počin. Některé z nich jsem si přečetla, a čím déle jsem četla, tím více jsem pociťovala nutkání napsat něco trochu příznivějšího. A přestože se Babovřesky rozhodně nedají označit za skvělý film, jako na všem se i na nich najde něco kladného.

Jednoho krásného slunečného dne, kdy venku mrzlo, až praštělo, přišla mi úřední obálka s modrým pruhem. Pln rozechvění jsem ji otevřel v očekávání, co že mi to páni z radnice chtějí. Ukázalo se, že jde o pozvánku k pravidelnému přeškatulkování.

Školou putuje petice nazvaná Bezpečnost především!, žádající zákaz hraní „dotykového rugby“ v hodinách tělesné výchovy.