aneb Trocha toho ruralismu
Země polepená asfaltovou páskou.
Pot. Tep na 200.
Brzdím.
Odhazuji kolo do škarpy.
Nořím se do žlutých dun, z nichž se občas šklebí plevelnaté cákance zelené.
Vítr ženoucí vousaté vlny k východu.
Ššššchmm.
Čtyřdobé údery do vozovky.
Ššššchmm. Ššššchmm.
Dvojitá porce bušících pístů.
Na horizontu soupeří žluť a modř.
Klasy koušou. Ššššchmm. Klasy škrábou.
Koleje spokojených zemědělců se sbíhají v nekonečnu.
Praskání. Zpěv ptactva…
Dupu po práci stovek předešlých.
Ššššchmm.
Po pohřbených srpech a zrezlých radlicích.
Uklidňující šumění.
Žluť přechází v rez… Jo, zrzek, těch je málo.
Ššššchmm. Pachuť poslední soulože. Ššššchmm.
Mostek. Kříž s uraženým letopočtem.
Ššššchmm.
Modlitba k zesnulým.
Ššššchmm.
Modlitba zesnulých.
Ššššchmm.
Modlitba k…
Šššš…
Močím.
Klepu třikrát.