12. ledna 2020 v pětasedmdesáti letech zemřel britský konzervativní filozof, p
olitolog a spisovatel Roger Scruton. Jeho úmrtí výrazně zasáhlo i některé z řad českých občanů a politiků. Proč?
Odpověď na tuto otázku najdeme již na přelomu 70. a 80. let v komunistickém Československu. Roger Scruton zde ilegálně přednášel těm, kterým totalitní režim nedovolil studovat. Toto umožňovala tvz. podzemní univerzita, jež začala jako iniciativa utajovaných bytových seminářů, kterou vytvořil po svém vyloučení z Karlovy univerzity filozof a první mluvčí Charty 77 Jan Patočka. Roger Scruton byl jedním ze zakladatelů britské nadace Jan Hus Educational Foundation, pod jejíž záštitou se předem zmiňované přednášky konaly. Cílem této nadace bylo podpořit československou neoficiální kulturu vysíláním expertů, grantovými stipendii a podporou samizdatu. Kromě Scrutna přijeli přednášet například politický filozof David Levy, politolog John Keane, filozof Francis Dunlop a spousta dalších.
„Čekal jsem, že strávím dovolenou s lidmi jako já, ale místo toho jsem se v pětatřiceti letech probral do reality totalitního státu a byl jsem zděšen. Šok z prvního setkání s komunismem mě nikdy neopustil. Co měla být pětidenní dovolená, stalo se mým celoživotním závazkem." (Roger Scruton, listopad 2019).
Českoslovenští vysokoškoláci se totiž před rokem 1989 k podstatné části geografického a filozofického světa neměli nejlépe vůbec dostat, pro režim to nebylo výhodné. Na vysokých školách ovládaných komunisty byly tak akceptovány pouze myšlenky marxismu a leninismu. To bylo pro studenty silně omezující. Podzemní univerzita nabízela všeobecný rozhled, seznámení s významnými filozofickými myšlenkami a v neposlední řadě možnost vést svobodný dialog. Pro tyto hodnoty se mnohým vyplatilo podstoupit riziko v podobě postihu Státní bezpečností.
Do Československa jezdil Roger Scruton až do roku 1985, kdy ho zatkla StB a byl ze země vypovězen bez možnosti návratu. Znovu přijel až v roce 1990 po pádu komunistické strany. Své zkušenosti a zážitky spojené s normalizací reflektuje v knize Zápisky z podzemí. Roku 1998 získal medaili za zásluhy, kterou jej vyznamenal prezident Václav Havel. Jako uznání přínosu české vědě a vzdělanosti mu byl v roce 2004 udělen doktorát Masarykovy univerzity. V rodné Británii byl oceněn rytířským titulem za zásluhy v oblasti filozofie. Do České republiky naposledy zavítal v listopadu minulého roku. Mnozí věří, že to bylo na rozloučenou. Při této návštěvě si ještě odnesl Stříbrnou pamětní medaili Senátu a pronesl zde děkovnou řeč v českém jazyce. Čechy si oblíbil natolik, že se dokonce naučil mluvit plynule naším jazykem. V úplném závěru pronesl:
„Tato medaile, kterou dostávám od Senátu českého Parlamentu, pro mě znamená obrovskou poctu a za to vám všem mohu jen poděkovat."