TADY MÁ BÝT OBRÁZEK V pondělí 22. února 2021 přišel svět o další významnou osobnost. Ve 101 letech zemřel ve svém domě v San Franciscu „nejoblíbenější básník moderní doby”. O smrti Lawrence Ferlinghettiho v úterý informoval list The Washington Post, který ve své zprávě odkazoval na umělcova syna, který za příčinu jeho pondělního úmrtí označil onemocnění plic.
Lawrence Ferlinghetti byl velice významný americký básník, nakladatel, malíř a politický aktivista. Narodil se 24. března 1919 do jedné italské rodiny. Jeho narození však doprovázelo hned několik smutných událostí. Těsně předtím, než přišel na svět, mu bohužel zemřel na infarkt jeho otec, což mělo vliv i na jeho matku, jež chvíli nato skončila v psychiatrické léčebně. Ferlinghettiho tak musela vychovávat jeho teta a pěstouni. Již v mládí se začal věnovat žurnalistice. Svá studia literatury však musel na čas přerušit, neboť nastoupil do amerického námořnictva, kde sloužil jako kapitán stíhače ponorek. Válka jej ale výrazně ovlivnila, a to především jeho budoucí politickou činnost, v některých otázkách posléze zastával dosti pacifické postoje. Ty měl údajně získat po návštěvě města Nagasaki, a to šest týdnů po jeho zničení atomovou bombou. Po návratu žil nějakou dobu ve Francii, odkud se po čase přestěhoval do San Franciska. Ale co je důležitější, opět začal pokračovat ve své vášni a společně se svým kamarádem Peterem D. Martinem založil v San Franciscu nakladatelství City Lighs Books, jež vydávalo většinu děl autorů z beat generation. Své jméno nakladatelství získalo podle díla Ch. Chaplina Světla velkoměsta, jehož autora Ferlinghetti považoval za jistý typ anarchisty, stejně jako ostatní beat spisovatele. On samotný totiž anarchii vnímal jako způsob boje za individuální svobodu, což jej vedlo k osobitým, až kontroverzním názorům.
Ferlinghetti a beat generation
Sám Ferlinghetti byl často označován za jednoho z nejvýznamnějších beat spisovatelů. On se však za něj nepovažoval. I přesto bylo spojení mezi ním a spisovateli beatové generace velmi úzké. Obecně se pod pojmem „beat generation” skrývá označení pro uměleckou skupinu a literární hnutí v USA, které vzniklo v 50. letech. Jeho členové se vyznačovali nonkonformním bohémským životem a svým odbojem proti tradičnímu způsobu života i tradiční literatuře. Snažili se o jedinečný literární styl, který se projevoval především popisy jejich vlastních životních zkušeností, mezi které patřilo například toulání po USA, experimenty s drogami, happeningy apod. Svá vlastní díla recitovali v různých kavárnách, barech, kavárnách, či dokonce na větších mítincích. Důležitým aspektem hnutí se stal jazz. Zajímavostí je také to, že právě jejich literatura výrazně přispěla ke vzniku hnutí hippies. Jedním z důvodu řazení Ferlinghettiho mezi spisovatele této skupiny byla jeho tvorba. Na začátku svého psaní byla jeho díla totiž spojována s experimenty s drogami. Své texty psal hovorovým jazykem a jeho tvorba byla blízká výtvarnému vidění. Jeho psaní bylo také velice ovlivněno jazzem, což se projevovalo například jeho známým začleňováním doprovodů tohoto hudebního stylu do veřejných čtení svých děl. Od beat spisovatelů se však lišil svou rostoucí angažovaností v politických otázkách, která měla v jeho tvorbě podstatnou roli.
Básníkova tvorba
Kdybychom se podívali blíže na Ferlinghettiho tvorbu, mohli bychom si všimnout, že se nesoustředil pouze na jeden směr. Nevěnoval se totiž pouze poezii, ale psal také beletrii, divadelní texty, překlady, kritiku umění a divadelní vyprávění. Avšak právě zmíněná poezie jej proslavila nejvíce. Velkou zásluhu na tom má jeho první básnická sbírka Coney Island of the Mind z roku 1958, která byla přeložena do devíti jazyků a prodalo se jí víc jak jeden milion kusů. Za jeho slávou však stojí i jeho názor, ve kterém zdůrazňuje, že „umění by mělo být přítomné všem lidem, nejen hrstce vysoce postavených intelektuálů“, který samozřejmě výrazně ovlivňoval i jeho psaní.
Vazby s Československem a známý proces s Jazzovou sekcí
Tato osobnost se však nestala významnou pouze pro zahraničí. Lawrence Ferlinghetti výrazně ovlivnil i Českou republiku. Mezi jeho nejzásadnější činy můžeme zařadit to, že se v 80. letech 20. století výrazně zasazoval o propuštění uvězněných členů Jazzové sekce v Československu. Jednalo se o spolek, který vznikl v dubnu 1969 a který se zpočátku pohyboval především na poli jazzové hudby. Postupně však začal rozšiřovat své působení (vydavatelské i pořadatelské) o další žánry hudby (např. rock), ale také o další odvětví umění, hlavně tedy o literaturu a divadlo. Jeho popularita mezi lidmi rychle stoupala, což se přestalo líbit tehdejšímu režimu, který se jej proto rozhodl zničit. Vše vyvrcholilo známým procesem, který sice nakonec, i přes přímluvy mnoha slavných osobností, skončil menšími tresty pro několik členů této skupiny, avšak z morálního hlediska se skutečným vítězem stala Jazzová sekce.
Co se týče celkové popularity a působnosti Ferlinghettiho u nás, tak již před procesem byl tento autor poměrně populární. Jeho básně se četly na desítkách recitačních večerů po celém Československu, jeho verše zněly za doprovodu jazzové hudby, jeho texty vyplňovaly čas v rádiích a televizích. Zajímavostí je také to, že s Ferlinghettiem si osobně dopisoval například překladatel Zábrana, který vylíčil, že jej básník vždy oslovoval „Milý Zábrana“ a k dopisu mu často tlustým fixem přimalovával karikaturu, „obrázek zatoulaného a ubrečeného psíka či opuštěného bambusového domku na břehu moře“. Ferlinghetti byl také hostem na festivalu spisovatelů v Praze, kde tak strávil devět dní. Žil v bytě někdejších disidentů Mirka a Ivy Vodrážkových a pobyt zde si velmi užíval. Jezdil po městě na starém kole značky Favorit, pracoval v tiskařské dílně grafika Ivana Špirka, prošel židovské památky, okusil absint, vysedával v kavárně Slavia. Předčítal básně, podepisoval knihy, vystavoval fotografie, navštívil divadlo. A během jedné noci, kdy nemohl spát, dokonce napsal báseň Rivers of Light, v níž popisuje Staroměstské náměstí, řeku Vltavu a Karlův most a kterou osobně věnoval Čechům.
Lawrence Ferlinghetti byl jednoduše člověk, který si získal svět, snažil se jej zlepšit a rozhodně nezahazoval svůj talent. Během svého dlouhého života dokázal ovlivnit nejen mnoho svých čtenářů, ale také celé politické dění, a to dokonce až tady u nás, v Československu. A i přes to, že už tu s námi není, jeho odkaz bude žít dál.
Ferlinghettiho nejznámější citáty:
„Jen mrtví se neangažují.“
„Z hlediska politiky a ekologie se ukazuje, že člověk je takový hlupák a chamtivec, že mu není pomoci.“
„Láska je božská, nenávist lidská, jen lhostejnost zvířecká.“
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lawrence_Ferlinghetti¨
https://en.wikipedia.org/wiki/Lawrence_Ferlinghetti
http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1886