Mezinárodní den žen je v Česku spojován s dobou socialismu, a proto se po roce 1989 od jeho oslav upustilo. Do kalendářů se vrátil zpět v roce 2004 a stal se dokonce významným dnem.
Avšak kořeny tohoto svátku sahají do Ameriky na počátku 20. století. 8. března 1908 vyšly do ulic newyorské švadleny a protestovaly proti nižším platům, dlouhé pracovní době a nerovným podmínkám. V té době, nejen že ženy nemohly volit, nemohly ani studovat nebo zastávat některá povolání, dosud považována za čistě mužská, jako třeba lékař. Už rok poté, 28. února, se konala první oslava Mezinárodního dne žen a o dva roky probíhaly oslavy například ve Švýcarsku, Rakousku, Dánsku nebo Německu. Demonstrací se tehdy zúčastnilo více než milion lidí, kteří protestovali za volební právo pro ženy, lepší pracovní podmínky, právo studovat či konec ženské diskriminace na pracovišti.
V Československu zneužili komunisté tento den k propagaci socialismu a právě proto mnoho Čechů po sametové revoluci na tento svátek zanevřelo. Tehdy musely děti recitovat maminkám, babičkám i soudružkám učitelkám básničky a dávat jim červený karafiát, který se stal symbolem MDŽ. Dnes se již svátek vrací zpět do módy a slaví se po celém světě. Například v Turecku si to ženy velmi užívají, v restauracích a na různých místech jsou pořádány programy či akce určené jen pro ně a mužům bývá vstup na tyto akce zakázán. Rusky zase dostávají velmi cenné dárky a existuje i seznam nevhodných darů, které ženy v Rusku spíše popudí. V tento den by měla každá žena dostat květinu nebo alespoň čokoládu.