A máme tu opět Velikonoce, nejvýznamnější křesťanský svátek v roce. Jelikož všichni jistě znáte zvyky a tradice, které se dodržují u nás, nebudeme vás jimi dnes zatěžovat. Místo toho se podíváme na nejrozmanitější podoby oslav tohoto svátku ve světě. Jak to vypadá o Velikonocích na Filipínách, v jaké zemi se partneři přivazují k židlím a kde se každoročně svádí vaječná bitva? Některé tradice vám možná budou znít podivně. Nezapomeňte však na to, že kdybyste vyprávěli například Američanovi o šlehaní pomlázkou, bude se tvářit podobně jako vy při čtení tohoto článku.
Slovensko
Slovenské velikonoční zvyky se od těch našich moc neliší. I zde se vyrábí velikonoční dekorace, barví se vajíčka a do váz se dávají větvičky. Stejně jako naši kluci, tak i ti slovenští na Velikonoční pondělí vyrazí po vesnici a mrskají ženy a dívky pomlázkou, za což jim jsou pak odměnou malované kraslice, sladkosti a někdy i nějaký ten peníz. Ale i zde jsou jistá specifika. Například ve východním Slovensku je mrskání pomlázkou navíc doplněno o polévání dívek studenou vodou nebo rovnou jejich koupelí v potoce. Má jim to prý zajistit svěžest a energii.
Maďarsko
V Maďarsku jsou dívky nejdříve polity vodou, aby byly plodné, a následně jsou postříkány parfémem. I v této zemi, stejně jako v mnohých dalších, je pro koledníky odměnou vajíčko, koláč či pro ty starší alkohol.
Polsko
Poláci jsou známi svou silnou křesťanskou vírou, a proto není divu, že jsou zde Velikonoce jedním z nejdůležitějších svátků v roce. Na Bílou sobotu si lidé chodí do kostela posvětit jídlo, kterého rozhodně není málo. Poláci věří, že velikonoční tabule by měla být z celého roku nejbohatší. Nechybí maso, uzeniny, ani bábovky či beránci. Co se týče koledování, tak i zde je zvykem mrskání dívek a jejich polévání vodou a voňavkou. Dle pověry se ta, která je takto polita, do roka vdá.
Rusko
Není to tak dlouho, co Rusko přestoupilo na gregoriánský kalendář. Proto není divu, že se zde Velikonoce a další církevní svátky slaví ještě podle starého juliánského kalendáře, tedy se zpožděním. V Rusku je zvykem nechat si v kostele požehnat vajíčka, která se následně podávají k velikonočnímu obědu. Tradiční barvou vajíček je červená, která má symbolizovat Kristovu krev. Další upomínkou Kristova ukřižování je i netradiční rozbíjení skořápek. A to konkrétně pomocí hřebíků. V Rusku je velikonoční oběd velice přepychovou slavností, u které se sejde celá rodina. Tradičním pokrmem je ruský kulič, neozdobený chléb politý sněhem z bílků. Pro Rusko je typická ještě jedna zvláštnost, a to darování vajíček. Je zvykem, že si přátelé mezi sebou vymění kraslice na důkaz vzkříšení a třikrát se vzájemně políbí na tvář.
Ukrajina
V této zemi je zvykem na Velký pátek péct velikonoční chléb pascha, který má různé velikosti. Každý člen dostane jeden bochník a pro celou rodinu je pak ještě upečen jeden velký. Pascha se od ruského kuliče liší tím, že je bohatě ozdoben různými ornamenty. Pro pečení tohoto tradičního chleba se používá speciální keramická forma nebo široký hrnec.
Německo
V Německu se drží moderní tradice velikonočního zajíčka, který schovává vajíčka. Ale navíc zde vznikl i zvyk zdobení velikonočního stromku. Večer před Velikonocemi děti vyrábí slaměná hnízda, která rodiče rozmístí po domě či zahradě. Do nich pak zajíček snese vajíčka a ty pak děti v pondělí ráno hledají. Mezi zvláštní německé tradice patří vyměňování dárků v obalech ve formě vajíčka. Tato tradice se proslavila díky společnosti Kinder, která vyrábí dárky s překvapením. I zde najdeme barvení vajec, ale ostatní tradice se v různých částech země liší. Například v Horní Lužici (pomezí s Polskem a Českem) se konají nedělní velikonoční jízdy, kdy jezdci na koních zvěstují zprávu o narození Krista. Na druhou stranu například v Bavorsku je známé třeba házení vajec, kdy se majitel domu snaží přehodit střechu stavení. Na druhé straně domu může někdo z rodiny vejce chytat. Tento zvyk má dům ochránit před bleskem. Asi nejméně obvyklou tradicí Německa je ale tzv. velikonoční oheň. Na jedno místo se shromáždí vánoční stromky, které se na znamení očištění se od znaků uplynulé zimy a přípravy na příchod jara zapálí.
Rakousko
Pro rakouské Velikonoce je typická hra koulení vajíček, která je trochu upravená. Cílem je co nejvíce rozbít skořápku vajíček protivníků. Dalším zvyk se týká Zeleného čtvrtku. V tento den by každý měl sníst něco zeleného. Také se říká, že sníst vejce, které bylo sneseno právě na Zelený čtvrtek, přináší štěstí a zdraví. Zejména v oblasti Alp jsou pak na Bílou sobotu konány velikonoční ohně, které mají spálit zimu. Tato tradice se rozšířila i do některých částí Německa.
Francie
Ve Francii zvou každý den kostelní zvony věřící na mši. Avšak na Zelený čtvrtek všechny umlkají a ze zármutku z Kristova ukřižování „odlétají do Říma“. Zde jsou požehnány a následně se na Boží hod velikonoční vracejí s vajíčky a sladkostmi pro hodné děti zpátky domů. Cestou zpět shazují odměny dětem dolů a ty je pak v zahradách a domech sbírají. Další rodinnou tradicí je válení vajíček z mírného svahu. Ty, která se nerozbijí, symbolizují kameny odvalené z Kristovy hrobky. Co se týče jídla, tak některé rodiny jedí k obědu jehněčí a například v Alsasku se peče beránek.
Bulharsko
V této zemi se na Velikonoce barví vajíčka červeně a peče se velikonoční chléb. Poté jsou vejce a bochník chleba pár dnů před Velikonoci poslány rodinným tureckým přátelům a příbuzným, což je považováno za nejdražší dar. Dalším zvykem je ťukání vařených vajíček o sebe. Ten, jehož vajíčko se při nárazu nerozbije, bude mít šťastný rok.
Chorvatsko
Tradice bulharského ťukání vajíček je zvykem i zde. Ten, komu zůstane skořápka celá, vyhrává. Chorvati si také pletou pomlázky, ale ne z vrby jako u nás, ale z větví olivovníku. Další tradicí je zde požehnání jídla, které lidé nosí na Bílou sobotu do kostela.
Řecko
V Řecku byste se v období tohoto svátku rozhodně nenudili. O Velikonocích se v rodinách totiž koná vaječná bitva. Jejím cílem je svým vajíčkem rozbít vajíčko protivníka.
Itálie
Pro italské Velikonoce jsou typická obrovská procesí a modlení lidí. Někteří se dokonce vydávají na křížovou cestu, která má být připomínkou Kristova utrpení. I zde je zvykem požehnání jídlu, konkrétně tedy velikonočním vajíčkům, která jsou následně umístěna doprostřed stolu mezi nádoby s jídlem. Mezi tradiční pokrmy paří velikonoční holoubci s mandlemi, pečené jehně nebo torta rustica. Jedná se o slaný koláč se zeleninovou a vaječnou náplní, který se podává k snídani na Velikonoční pondělí.
Španělsko
Na Velikonoce se španělskými ulicemi prochází procesí se sochami Ježíše Krista a svatých. Lidé mají na hlavách špičaté kapuce a někteří dokonce kovové řetězy jako výraz pokání.
Irsko
Mezi nejdůležitější dny Velikonoc patří v Irsku Velký pátek. Tento den je považován za posvátný, během nějž se nesmí zabíjet zvířata, nikdo se nesmí stěhovat, začínat jakoukoli práci nebo pracovat se dřevem. Vejce, která jsou v tento den nakladena, se označí křížem a každý by měl minimálně jedno takové sníst. V neděli se irské ulice naplní tanečníky, kteří soutěží o velikonoční koláč. Další zábavou je zde kutálení vajíček z kopce. Nakonec se o pondělním ránu pojídají vajíčka, aby se uzavřel půst.
Velká Británie
V Anglii Velikonoce začínají již masopustním úterým. Tento den je známý jako palačinkový, kdy se napeče spousta palačinek, které jsou pak konzumovány s javorovým sirupem, cukrem, citronem a Nuttelou. Není jasné, proč zrovna palačinky, ale předpokládá se, že cílem je sníst zbytky tuku, másla a vajec, které jsou poté během půstu zakázány. Mezi zvláštní velikonoční zvyky Anglie patří přivazování opačného pohlaví k židli a vymáhání výkupné v podobě sladkého polibku. Jeden den jsou přivazováni muži a druhý den ženy. Co se týče vajíček, je zde jejich tradice trochu jiná. Kromě slepičích a křepelčích zde najdeme i vejce krocaní, bažantí a dokonce pštrosí. Ale nejčastěji nalezneme vajíčka čokoládová. Kraslice zde nenajdeme. Stejně jako v USA a Austrálii se zde pořádá tzv. Egg hunt, tedy hon na vajíčka, která v neděli poschovával velikonoční zajíc, symbol Velikonoc, a která pak děti v neděli ráno hledají. Pro anglické Velikonoce jsou také typické velikonoční klobouky, které by se měly nosit především na nedělní bohoslužbu. Jsou tak důležité, že se dokonce pořádají soutěže o nejkrásnější klobouk. Velikonoce jsou ovšem i dny kultury. Otevírají se totiž muzea, historické památky, hrady, zámky a zahrady.
Spojené státy americké
V USA nejsou Velikonoce považovány za náboženský svátek, proto rodiny obměňují návštěvy kostela různými oslavami. V sobotu se lidé scházejí a společně zdobí vajíčka a pořádají oslavy. Nedělní ráno je známé konáním lovu na vajíčka, která podle dětských pohádek v noci přinesl a schoval velikonoční zajíček. Ve Washingtonu, D. C., hlavním městě USA, se koná tzv. Egg Rolling. Jedná se o soutěž pro děti mladší osmi let v kutálení vajíček, která je každoročně pořádána v zahradě Bílého domu na Velikonoční pondělí.
Kanada
Kanadské tradice se příliš neliší od amerických. Pořádá se Egg hunt (hon na vajíčka) a děti barví vajíčka. Jednou z největších oslav Velikonoc je zimní festival v Quebecu. Tradičním pokrmem podávaným na Velikonoční pondělí jsou vajíčka smíchaná s javorovým sirupem.
Austrálie
V Austrálii jsou Velikonoce výjimečné tím, že Velký pátek je jediným dnem, kdy jsou všechny obchody zavřené. V den Velikonoc čeká na děti hledání vajíček, která jim nadělil velikonoční zajíček.
Filipíny
Pro Filipíny je typická vesnice San Pedro Cutud, kam se sjíždějí věřící, kteří přehrávají ukřižování Ježíše Krista. Nesou kříž a někteří se na něj dokonce jako pokání nechají krátce přibít. Za touto podívanou se každoročně sjíždějí turisté, a to i přes to, že katolická církev tento rituál odmítá.
Mexiko
Pro mexické Velikonoce je nejdůležitější jejich předvečer. Lidé se vydávají do ulic a v rukou nesou obrázky nebo papírové krabice s tváří Jidáše naplněné sladkostmi. Tyto krabice se pak věší, pálí, nebo se lidé baví tím, že do nich mlátí holí, dokud se neprotrhnou a sladkosti nespadnou na zem.
Norsko
V této zemi je na Velikonoce zvykem malování vajíček a lyžování. Ale tou nejdůležitější tradicí je řešení vražd. Kriminální a detektivní příběhy najdeme skoro na všech televizních stanicích, v novinách, vychází mnoho detektivních knih, a dokonce v tyto dny tyto příběhy nalezneme i na krabicích od mléka.