Vločky se pomalu snášely na studenou zem a na zamračené obloze bylo sem tam vidět bledé slunce. Do hor přicházela tuhá zima a ona to věděla. Nemohla tam dále zůstat, pokud nechtěla skončit jako rampouch. Moc dlouho se vyhýbala údolí a neměla v úmyslu se tam nikdy v životě vrátit. Rozhodla se sejít po příkré straně hory, která vede do lesa a nikdo tam nechodí, jelikož se bojí báchorek a povídaček. Prsty měla celé rozedřené do krve, ale bolest kvůli té zimě necítila. Těžký kabát ji tahal z kopce dolů a kožené boty jí klouzaly po namrzlé zemi. Její rodina patří ve vesnici v údolí mezi ty bohatší a uznávané, a tak byl velký skandál, když se zjistilo, co provedla. Uvalila svým činem hanbu na celou rodinu, a proto se rozhodla odejít do hor, kde se jí dařilo dobře. Dokud nepřišla zima.
Les už měla na dohled. Měla v plánu projít skrz a zkusit štěstí ve městě, kde o ní nikdo nic neví. Nejspíš zkusí sehnat práci jako služebná. Nikdy se nechtěla před nikým sklonit, ani nikomu sloužit, díky čemuž byla pořád v problémech. Ještě více však nechtěla zemřít. Z úkrytu v horách vyšla brzy ráno, ale přesto se do lesa nedostala před setměním. Byla tma a k cíli jí zbývalo spoustu mil. Našla si malý úkryt, jen takový, aby na ni celou noc nesněžilo a aby na ni nebylo že všech stran vidět. Od té doby, co odešla z vesnice, uběhlo několik měsíců a ona se naučila žít samostatně, v souladu s přírodou. Často přemýšlela o tom, jaký by byl její život, kdyby tehdy udržela své nervy na uzdě. Určitě by nemusela jíst kořínky nebo několik dní hladovět. Už zapomněla, jak chutnají jahody nebo pečené kuře, nevybavovala si hlas svého bratra, ani jak vypadal její pokoj. Uslyšela známé vrčení a měla jen několik chvil na rozhodnutí se, co udělá. Zvíře bylo poměrně blízko a její nohy ztuhlé mrazem, ale stejně jí přišlo jako nejlepší možnost útěk. Bleskově se zvedla a donutila své nohy k pohybu. Utíkala směrem k lesu. Slyšela za sebou přibližující se chrčení a její nohy podvědomě zrychlily. Vlk byl však odhodlaný se na zimu pořádně nažrat, vyskočil a zakousl se jí do nohy. S bolestným výkřikem se svalila na zem. Vlk se rychlým pohybem přemístil k jejímu hrdlu a prokousl ho svými ostrými zuby. Ucítila krev v ústech a nekonečnou bolest v celém těle. Zavřela oči a nechala se pohltit černotou.
Byl Štědrý den, vločky se snášely na její mrtvé tělo a kometa letící hvězdným nebem byla zbarvená do krve.