NULL
„Jediná věc je potřebná k triumfu zla, aby dobří lidé nic nedělali.“
V pátek 30. ledna se uskutečnila beseda mezi studenty a tvůrci projektu Stopy totality. Do školního klubu se vměstnalo téměř osmdesát lidí a všichni napjatě čekali. Někteří možná rezervovaně četli citáty ve svých rukou, nakonec se však všichni zaposlouchali do slov pana učitele Miroslava Žitného.Existuje rozdíl mezi marxismem a komunismem, fašismem a nacionalismem? Ano, existuje. A jak vzniká totalita? Na počátku všeho je problém – krize, silný vůdce a viník, proti němuž se lidé spolčí. Tato cesta se nám jeví jako jednoduchá, jako nejlepší. Nehledíme do daleké budoucnosti, zajímá nás okamžité pohodlí. Dáváme tím bohužel možnost vzniku totalitárním režimům. Nikoliv však totalitě, které se nikdy nepodařilo dosáhnout – často se našli stateční lidé, jež se nenechali zmanipulovat, navíc tyto režimy se často samy rozkládaly ze vnitř.
Je to jediná cesta? Snažili jsme najít i jiný úhel pohledu, méně populistický. Stačilo pohlédnout do USA – na postoj F. D. Roosevelta nebo do Anglie na W. Churchilla – sliboval pot, krev, slzy a dřinu, přesto vyhrál volby.
Krev. Bolest. Strach. Válka. Bezpráví. Nesvoboda. Podobné asociace v nás všech vyvolalo slovo totalita. V druhé části, rozděleni do malých skupinek, jsme měli možnost sami přijít na důvod vzniku totality, na její stále hrozící nebezpečí i dnes.
Ptali jsme se na vaše názory a získali tak mnoho zajímavých postřehů.
Jak byste bojovali proti totalitě?
Snažili byste se angažovat, zkusili se vzepřít. A kdyby to nepomohlo? Někteří z vás by stále protestovali, jiní emigrovali.
Jak podle vás vypadá ideální stát?
Důležité hodnoty pro vás představuje svoboda a rovnost, důraz na rodinu, spolupráci mezi lidmi. Zároveň očekáváte dobré zabezpečení od státu. Našli se i lidé, kteří nevěří, že může existovat.
V poslední části přišel na řadu úkol pro každou skupinku. Přenést na papír vaši představu – jak asi vypadá totalitní vůdce či jak si představujete ideální stát.
Setkali jsme se s pozitivním ohlasem, jak ze strany učitelů, tak i z vaší: ocenili jste výběr tématu, možnost diskuze a stejně jako nás některé mrzel nedostatek času.
„Přednáška na zvolené téma se mi velice líbila a bavila mě, škoda jen, že na to byly vyhrazené pouze dvě hodiny, stálo by za to z takto připravených materiálů udělat celodenní projekt.“
„Žitný se na tý přednášce pěkně rozjel. To malování bylo dobrý, akorát nás za těch deset minut nic moc nenapadlo.“
„Jsem ráda, že tato celá "totalitní akce" spojená s přednáškou a následnou diskuzí proběhla, konečně se tak rozvířili jinak poměrně stojaté vody naší školy a hlavně přinesla spoustu otázek, nad kterými bychom se mnozí z nás asi jinak dobrovolně zamýšlet nechtěli.“
Růžena Jirsová
