Letos probíhá již 8. ročník kampaně s
názvem Suchej únor, která ponouká Čechy, aby v únoru nepili a na konci měsíce se ohlédli a popřemýšleli o roli alkoholu v jejich životech. Průzkumy ukazují, že za hranou rizikového pití je přes milion dospělých lidí, což je zhruba každý 7. Nejen, že to všechny daňové poplatníky stojí nemalý peníz, ale alkoholismus je prvek, který mnohdy nabourává leckteré společenské vztahy.
Zároveň je tato problematika zlehčována, protože kdekdo svou nadměrnou konzumaci ani neskrývá, a jelikož se pojí i s tradicí. Koneckonců, každý v patnácti nebo šestnácti letech dostane na rodinné oslavě srknout vína, protože je to výjimečná příležitost a protože „pro jednou může“. Možná, že právě tento postoj k alkoholu, kdy ho rodiče svým dětem dopřávají jako něco dospělého a něco, co dětské oči mohou vnímat jako velmi cenné, je začátek. Děti pak chtějí každou společenskou událost pozvednout právě tím, že si otevřou lahev vína, jelikož se jim vytvoří asociace mezi jejím pitím a vysokou úrovní setkání. A možná, že je tato teorie dalším ukazatelem hyperkorektnosti, která jen neví, jak na švejkovské zvyky – jako je právě pití alkoholu – reagovat.
Vraťme se ovšem pro lepší historické hodnocení do hippies éry 60. a 70. let. V západním světě jsou oblíbené psychedelické drogy, které se úzce pojí s tamější popkulturou a literaturou. Mezi nejčastější patří LSD – Lucy in the Sky with Diamonds je akrostih LSD. Čeští umělci (např. skupina kolem Magora a Plastic people of the universe) se snaží zůstat s dobou, ale jediné, co by jim v komunistickém Československu mohlo pomoct k podobnému stavu jako drogy, je alkohol. Postupem času však v USA LSD přestane být legální a jeho užívání se radikálně sníží, zatímco u nás je stále obvyklé si na koncertě dát deset kousků.
Velmi zajímavou zpověď učinil Josef Formánek v knize Úsměvy smutných mužů, kde zprostředkovává své zážitky z protialkoholní léčebny. Svou závislost vnímá jako černého draka, který uvnitř něj spí a může se kdykoli probudit. Tato obraznost je velmi přesná, protože neuroreceptory v mozku alkoholika jsou citlivější na každou kapku a jakmile se jim tato kapka dostane, rozevřou se a piják je tam, kde byl na začátku léčby.
Aby ovšem k žádné léčbě ani závislosti nemuselo dojít, je mnohem snazší (a ještě jednou musím podotknout, že i levnější) pít s mírou nebo nepít vůbec. Zkuste si tak v únoru i vy nastavit zrcadlo a třeba zjistíte, že vám pití chybět nebude.