Studijní pobyt v Deggendorfu

NULL

[caption id="attachment_4999" align="alignright" width="182"] Deggendorf.[/caption]

Téměř rok strávila v Bavorsku na studijním pobytu. Judita Šavrdová si vyzkoušela nejen jiný přístup ke studiu, ale hlavně měla možnost poznat svět z trochu jiného úhlu a vylepšit své znalosti němčiny. Když zrovna nestuduje, ráda pobývá v přírodě, cestuje nebo je jen tak s kamarády.

„Pokud o podobném pobytu uvažujete, určitě to zkuste. Je to velká zkušenost.“

Jak ses dozvěděla o pobytu v zahraničí, v čem tě to zaujalo? Dozvěděla jsem se o něm přes kamarádku, která ho absolvovala asi dva roky přede mnou, a poté jsem si zjistila více informací tady na gymnáziu. Zaujalo mě, že spolupráce trvá už několik let, tudíž je to celé dost promyšlené a učitelé s tím mají mnohé zkušenosti. Navíc mi vyhovovalo, že pobyt není přes agenturu, ale je založen na vzájemné spolupráci gymnázií.

Mohla sis vybrat z více škol nebo v úvahu připadal jen Deggendorf? Obecně je určené Bavorsko a nejblíž k nám je právě oblast Pasova a Deggendorfu. Tam si můžeš vybrat z některých gymnázií, ale hlavně záleží, kam tě vezmou.

Jak ses na pobyt připravovala? Bylo potřeba splnit nějaké předpoklady? Musela jsem napsat motivační dopis a poté vyplnit přihlášku, kde bylo například, jak dlouho se učím cizí jazyky, konkrétně angličtinu a němčinu. Mají stanové minimum, jak dlouho se jazyk musíš učit. U němčiny to, myslím, byly tři roky. Také se měly přidat známky ze všech předmětů.

Kolik času jsi tam strávila? Byla jsem tam od září. Školní rok začíná v polovině září a končí koncem května, tudíž přibližně 8 měsíců. Každý měsíc a půl mají prázdniny, které trvají asi týden. Na prázdniny jsem jezdila domů.

Uteklo to rychle nebo tomu bylo naopak? Do Vánoc se to docela vleklo, ale poté už vše uteklo velmi rychle.

Průběžně jsi jezdila dělat zkoušky sem na gymnázium. Proč ses tak rozhodla a jak to probíhalo? Hned na začátku jsem se rozhodla, že chci zkoušky udělat a nevynechávat celý školní rok, protože bych musela opakovat ročník s jinou třídou. Zkoušky těžké nebyly. Spolužáci mi posílali poznámky a učitelé byli vstřícní a ochotní mi pomoct, tak abych to zvládla.

„Bavorština byla šílená, ale spolužáci mi svým přístupem hodně pomohli.“

Jak probíhalo samotné studium? Měli jsme stejný program jako ostatní studenti v Deggendorfu, akorát čtyřikrát za rok jsme se účastnili exkurze od organizace Euroregio, která celý pobyt zprostředkovává.

Kde jste byli? Navštívili jsme Pasov, Řezno, Berlín a Mnichov.

Jak na tebe působili spolužáci? Obecně byli spolužáci moc milí, to mě moc překvapilo. Od prvního dne se snažili se mnou navázat kontakt a vydrželo jim to až do konce, i když hlavně ze začátku byla mezi námi obrovská jazyková bariéra. Ani to je však neodradilo a snažili se za mnou vždy přijít a udělat první krok.

A škola? Škola se mi moc líbila, ale působila chladně. Byla totiž budována tak trochu do podzemí, nebylo tam moc oken. A hlavně tam byla veliká zima.

Můžeš ve stručnosti srovnat školský systém v Bavorku a u nás? Hlavní rozdíl spočívá v tom, že oni si vybírají asi už po pěti třídách, kam půjdou dál. Jestli na gymnázium, Realschule (něco jako učiliště) anebo na střední školu. Velký rozdíl je také v předmětech. Hlavní jsou pro ně jazyky; jim přisuzují velikou důležitost a také mají pro jejich výuku super podmínky. Dále třeba hospodářství. Předměty jako zeměpis nebo matematika tolik důležité nejsou.

Měli jste tělocvik? Ano. Tělocvik byl super. Nedělali jsme žádné testy a také nám často odpadal. Poté, co učitelka otěhotněla, jsme ho neměli vůbec a nikdo to moc neřešil. Není to úplně jejich priorita.

Jaké jazyky se dále učí kromě němčiny a angličtiny? Na začátku si studenti volí mezi francouzštinou a latinou a po třech letech se mohou rozhodnout, zdali chtějí pokračovat, nebo si vzít jiný jazyk. Poté je na výběr ze španělštiny a italštiny. Já jsem právě přijela ve chvíli, kdy končilo to tříleté období, a musela jsem si zvolit také jeden z jazyků. Vzala jsem španělštinu.

Jak ses vypořádala s jazykem? Začátek byl poměrně obtížný. Hlavně ta jejich bavorština. I když se říká, že na úřadech a ve škole se mluví Hochdeutsch, není to pravda. Učitelé často, až na výjimky, mluvili právě bavorsky. Hodně mi pomohli spolužáci.

Bylo vás, kteří jste se účastnili pobytu v Deggendorfu, více, nebo jsi tam byla sama? Na škole jsme byli čtyři a ve třídě dva. Měla jsem tedy kontakt i s Čechy.

„Němci si dost zakládají na tradici a jsou více cílevědomí.“

Ubytována jsi byla v rodině? Ano, bydlela jsem v rodině. Moje Gastmutti nebyla z Německa, ale z Brazílie a i přesto uměla perfektně německy, protože tam žije už přes dvacet let. Byla skutečně skvělá a vnímali jsme ji skoro jako kamarádku. Měla také dva syny. S tím jedním jsem se skoro nepotkala, jen asi jednou, protože byl na misii v Africe, a ten druhý studoval medicínu v Mnichově, takže se doma občas objevil nebo jsme ho byli navštívit. Byl k nám hodně otevřený.

V čem tě zaujala bavorská kultura a jak se od nás Němci liší? Určitě více dodržují tradice, na rozdíl od nás. Každá holka nebo kluk má svůj vlastní kroj, který je pro Bavory typický, a často právě v nich chodí na různá setkání a zábavy. Moc se mi to líbilo.

Všimla sis na spolužácích ve srovnání s námi nějakého rozdílu? Myslím, že jsou ovlivněni školským systémem, který v této zemi je. Jsou více cílevědomí než my.

Měla jsi před pobytem nějaká očekávání? Čekala jsem, že životní úroveň bude vyšší. I když ve většině případů tomu tak bylo, překvapilo mě, že některé základní služby ani nevyužívali nebo neměli. Problém byl například s topením. Ve škole se téměř netopilo a potom byla ve třídě velká zima. Nebo ve škole nebyly obědy, jako je tomu u nás, což mi přišlo trochu nepraktické a myslím si, že v takto vyspělé zemi by to mělo být naopak.

Jak dlouhé bylo vyučování? Začínalo v osm nebo za deset osm a končilo různě. Jednou za čtrnáct dní jsme měli skoro do čtyř. Ale většinou byl konec kolem jedné.

Měli jste hodně domácích úkolů? Samo o sobě jich tolik nebylo, ale u nich to funguje tak, že co se probere za jednu hodinu, bys měl umět zase na tu další.

Uvažuješ o dalším podobném pobytu? Až budu na vysoké škole, chtěla bych zkusit Erasmus, pokud se mi to povede. Také přemýšlím, že bych na magisterské studium šla do zahraničí.

Už víš, co bys chtěla v budoucnu studovat? Nejsem úplně rozhodnutá, ale určitě to bude něco kolem jazyků nebo matematiky.

Učíš se i jiný jazyk kromě angličtiny a němčiny? Jak jsem již zmínila, začala jsem se španělštinou a ráda bych v ní v budoucnu pokračovala.

Co vlastně pro tebe učení nových jazyků znamená? Stávám se více multikulturní a mohu si třeba přečíst cizí knížky v originále. Jednoznačně je výhodou umět více cizích jazyků.

Doporučila bys něco lidem, kteří uvažují o podobné zkušenosti, tedy o studiu v zahraničí? Určitě do toho jděte. I kdyby se stalo, že si tam například s nikým nesednete nebo vám to nebude vyhovovat, minimálně je to zkušenost a víte, že jste to zkusili. Ze svého pohledu musím říct, že i když člověk není třeba tolik aktivní nebo nemá takový zájem o kontakt s ostatními, vždy se nějaká společná cesta najde a usadíte se.

Lukáš Beneš

(Zdroj obrázku: muskingum.edu)