Smutek. Emoce, kterou někdy pociťuje každý z nás. Objeví se nečekaně a přináší s sebou nesnesitelnou bolest, která nás sžírá a nenechá nás zapomenout na naše problémy, ztráty či bolestné vzpomínky. Najednou se stane toto utrpení naší jedinou myšlenkou, jediným pocitem, který naplní celou naši mysl, a my úplně zapomeneme na krásu kolem sebe a upneme se pouze k tomu špatnému. Někdo se ve smutku přímo utápí a dokonce jej vítá, neboť si myslí, že je to jediné, co si zaslouží. Smutek sice může pomoci, a dokonce je i zdravý, ale ne dlouhodobě. Postupně nás totiž začne kousek po kousku zabíjet a my si to ani neuvědomíme. Proto bychom neměli toto období příliš prodlužovat, ale naopak bychom se měli snažit se jej co nejdříve zbavit.
Každý je jiný a každý se se smutkem vypořádává po svém. Někdo se vydá běhat, aby si pročistil hlavu. Někdo se raději vybrečí na rameni svého kamaráda. Avšak ani jeden z těchto příkladů nám současná situace bohužel příliš neumožňuje. Venku často prší a za přáteli kvůli koronaviru také nemůžeme. A co s tím tedy dělat? Je to vlastně docela jednoduché. Stačí, když si jen uděláte pohodlí, pustíte si nějakou smutnou píseň a necháte se jí zcela pohltit. Zní to sice nelogicky, ale existuje spousta průzkumů, které tuto teorii potvrzují.
Nemusíme z toho dělat žádnou velkou vědu. Jedním z důležitých faktorů, které dokládají pravdivost tohoto tvrzení, je to, že smutné písničky bývají uklidňující a harmonické, což nám pomáhá najít mír duše, rovnováhu mezi bolestí a žalem, a dokážeme si u nich odpočinout a uvolnit se. I proto velká část lidí považuje právě smutné písně za jedny z nejlepších.
Ale to není vše. Člověk, který si zrovna prochází nějakou smutnou etapou svého života, si totiž často při poslechu těchto písní vybavuje vlastní problémy, které jej zrovna tíží. Píseň se pro něj stane důkazem toho, že na tom vlastně nemusí být až tak špatně, že někteří na tom mohou být ještě hůře. Je to vlastně v lidské přirozenosti se neustále srovnávat s ostatními. Všichni známe ty výmluvy a utěšování sebe samého tím, že si říkáme, že na tom jsou možná někteří lépe, ale to přece není vůbec podstatné, když na tom my nejsme nejhůř. Je těžké říct, jak to lidem pomáhá a proč jim to dělá dobře, ale dělá. S tím souvisí i další důležitý faktor a schopnost smutných písniček, a to konkrétně to, že nás alespoň ujistí v tom, že nejsme jediní, kdo trpí. Lidé tak získají naději. Možná to zní jako nepříliš významné, avšak člověk vždy potřebuje mít pocit, že v tom není sám. A proto se pro něj píseň stává jakýmsi přítelem, který s ním jeho pocity sdílí.
Nesmíme však zapomenout ani na ten asi nejdůležitější fakt „léčivé“ schopnosti písní. Člověk se totiž při poslechu na píseň svým způsobem napojí. Skrze ni ventiluje své vlastní pocity, které se sice v tu chvíli znatelně prohloubí a on na tom bude mnohem hůře, než na tom byl, ale právě to je dobře. Tím, že nechá své pocity, aby jej na chvíli ovládly, nejenže část jeho utrpení odejde společně se slzami (což má samo o sobě i z biologického hlediska prospěšný význam), ale současně si dovolí padnout až na samé dno propasti, ze které se osvobodí hned poté, co zazní poslední tóny písně. Skladba se pro něj totiž stane jakýmsi časovým úsekem, během kterého je ten „správný“ čas trpět. Avšak poté je u konce a jeho smutek končí. Představme si například závod v běhu, kdy běh je naším trápením a jakmile dosáhneme cíle, již běžet nemusíme. Zvítězili jsme a můžeme se v životě posunout dál. Všechny problémy odplují s hudbou.
Se smutkem se pojí i deprese, u níž má tato hudba stejný efekt. O potvrzení této teorie se pokusil například výzkum amerických vědců z University of South Florida, kteří navázali na předchozí práci z roku 2015, kdy bylo zjištěno, že lidé trpící depresí dávají přednost smutné hudbě. Pozvali si 76 vysokoškolaček, z nichž minimálně polovině byla diagnostikována deprese, a požádali je, aby poslouchaly různé druhy písní. Repertoár se skládal z poloviny z veselých písní, mezi které patřil například úryvek z Orfea v podsvětí od Jacquese Offenbacha, a z poloviny z písní smutných, které reprezentovalo kupříkladu Adagio for Strings od Samuela Barbera. Výzkum měl nakonec kýžený výsledek, neboť více než polovina dívek s diagnostikovanou depresí uvedla, že smutné skladby je udělaly šťastnějšími. „Skutečně se cítily lépe, když poslouchaly smutnou hudbu, než tomu bylo předtím,“ potvrdil spoluautor studie Jonathan Rottenberg. Je však důležité zmínit, že se jednalo pouze o malý vzorek testovaných jedinců, tudíž nejsou výsledky stoprocentně důvěryhodné. Na druhou stranu je ale nutné zdůraznit i to, že toto není jediná studie, která dospěla k tomuto závěru.
Abychom se však na tento problém nedívaly jen z psychologického hlediska, zaměříme se nyní na stránku neurologickou. Zde hraje důležitou roli prolaktin. Jedná se o chemickou látku, hormon, který v našem těle dokáže potlačit zármutek. Běžně se uvolňuje během základních lidských činností, například při jídle, ovulaci, kojení či při pohlavním styku. Bylo však dokázáno, že se prolaktin uvolňuje také v mozku posluchače, a to právě při poslechu smutné hudby. Jednou ze studií, které se touto otázkou zabývaly, byla kupříkladu studie Davida Hurona, profesora hudby na Ohio University.
Avšak každý je jiný a každý reaguje na věci jiným způsobem. Ani smutné písně nejsou výjimkou, a proto mějte na paměti, že to, že je dokázáno, že tyto skladby pomáhají, nemusí znamenat, že automaticky pomohou i Vám a Vy se díky nim budete cítit lépe. Ani všechny výzkumy totiž nebyly stoprocentní. Sice se našla většina lidí, kterým tento typ hudby pomohl, ale pořád tu byla početná menšina, kterou srazily smutné písně ještě níž a jejich cestu z propasti smutku znatelně zkomplikovaly. Avšak pokud právě Vy patříte k této skupině, nezanevřete na hudbu. Hudba je mocný nástroj, který dokáže zázraky. To dokazuje i její využití ve zdravotnictví ve formě tzv. muzikoterapie, která dnes pomáhá mnohým pacientům s jejich duševními i fyzickými onemocněními. Je však nutné vědět, jak ji použít, aby Vám neubližovala. A jaký vztah máte k hudbě Vy? Pomáhají Vám smutné skladby překonávat těžká období, nebo se kvůli nim cítíte ještě hůře?
Zdroje:
https://www.frontman.cz/proc-se-trapime-smutnou-hudbou
https://www.tycicooo.cz/poslech-smutne-hudby-pomaha-7-jasnych-dukazu-proc-tomu-tak-je/
https://21stoleti.cz/2019/05/07/prekvapive-zjisteni-smutna-hudba-pomaha-na-depresi/
https://www.psychologytoday.com/us/blog/longing-nostalgia/201501/why-we-love-sad-songs