NULL
I letos se naši studenti účastnili zasedání EYP (Evropského parlamentu mládeže). Jaký na nich zanechal dojem?
Ahoj Tome, v nedávné době ses zúčastnil zasedání Evropského parlamentu mládeže. Sdělil bys prosím našim čtenářům, o co přesně téhle organizaci jde. A je podle tebe ještě možné vyvolat upřímnou a zanícenou diskusi o politice, když se v dnešní době každý zabývá raději svým displejem mobilního telefonu než tím, co se děje v jeho okolí?
V první řadě jde určitě o to přimět mladé lidi, aby si uvědomili, že něco jako Evropská unie existuje a že má poměrně zásadní dopad na náš život, i ten každodenní. Naprostým základem je začít u správného vzdělání. Pokud člověk disponuje dostatkem kvalitních informací, dokáže se věcně zapojit do diskuse a nabyde i pocitu, že přiložil ruku k dílu, případně, že jeho hlas byl vyslyšen. Důležité je také, aby dané informace byly tzv. „citizen friendly“, tedy aby byly srozumitelné. Ale nemůžeme zase nikoho nutit a měnit zajeté koleje ve společnosti též nemůžeme.
Co všechno musí člověk absolvovat, aby se dostal až na Národní výběrovou konferenci?
Samozřejmě nejdříve zaklepat na kabinet p. uč. Jansové, poté se nějak zdárně prokousat psaním eseje, která se přikládá k přihlášce, a pak co nejlépe obhájit předpřipravenou rezoluci na jednom z předkol, která se konají v Praze a Brně. A pak už jenom doufat v to nejlepší.
Jak EYP probíhá? Jaké jsou nejdůležitější body programu?
Během čtyř dnů na Národní výběrové konferenci stihnete prožít něco málo přes 24 hodin řízeného teambuildingu, který je ale stejně nejvíce efektivní dle našeho uvážení na jedné z party nebo večeří v komisi. Poté následuje práce v samotných komisích a poté vše vrcholí General Assembly. Každopádně například pro mě byl nejdůležitějším bodem programu noc před GA, kdy téměř nikdo z nás nešel spát a procházeli jsme si rezoluce pořád dokola a dokola a připravovali na kvapem se blížící debatu. Obávám se, že ale naše diskuse se většinou dostaly naprosto někam jinam. Ale i o tom to je. Nespat, fungovat na kofein, stresovat se a bavit se. Má to svoje kouzlo.
Co se ti honilo hlavou, když ses dozvěděl, že postupuješ?
Všechno možné. Byl jsem překvapený, měl jsem neskutečnou radost, ale zároveň jsem byl také nervózní z toho, co bude následovat. Ale až do nynějška nebyl důvod se obávat, takže doufám, že to takhle bude pouze pokračovat.
Většina postupujících na mezinárodní konference si může vybrat, kam pojedou. Co ty? Už sis vybral? Potažmo, jaké jsou možnosti?
Letos jsme si mohli vybrat od exotického Portugalska přes naší místní Plzeň až po Estonsko. Doufali jsme právě s Míšou v již zmíněné Portugalsko, ale nakonec se zúčastníme v létě Evropského fóra v Plzni.
Když jsem tě viděla naposledy, byls atmosférou Evropského parlamentu nadšený. Předpokládám, že za to mohla báječná atmosféra ve tvojí committee (skupina, která před ostatními v závěru konference obhajuje svůj politický program – pozn. red.).
Zajisté. Vzhledem k tomu, že tě už od začátku prakticky naprosto separují od tvé školní delegace, ani nic jiného ti nezbyde. Ono se to takhle jeví jako poměrně odstrašující fakt, ze kterého se vyklube nakonec i pozitivum. Kolik lidí z různých koutů Evropy jsem potkal, kolik kamarádů za tak krátkou dobu jsem si udělal. To je prostě...
Trochu jsem se zapomněla zeptat, co tě vlastně vedlo k účasti na EYP. Byla to touha poznávat nové lidi nebo sis chtěl spíše procvičit angličtinu?
Zvědavost hlavně. Nejsem si jistý, jestli je reálné si za čtyři dny procvičit angličtinu jako takovou, ale spíše jde o to, že si zvykneš na používání a myšlení v cizím jazyce téměř okamžitě a v naprosto jiných rovinách, než v jakých mluvíš například ve škole.
EYP je totiž mezinárodní organizace, a tak jsou oficiální jazyky dva, angličtina a francouzština. Umíš i francouzsky?
To sice ano, ale na tu francouzštinu se už moc nehraje u EYP. To nemění nic na tom, že francouzsky neumím, ale chtěl bych. Jednou snad i tak dobře jako jedna z mých EYP kolegyň Barča Vašků.
Na závěr se tě zeptám tak trochu neprofesionálně. Jak je to s děvčaty na EYP, nezamiloval ses nám náhodou ve Zlíně? Já bych radila počkat, třeba si příště přivezeš nějakou cizinku.
Nikdy neříkej nikdy, ale přiznám se, že letos jsem se zamiloval maximálně tak do švédštiny. Víš, jaký je to úžasný jazyk?