14. prosince 2021

Rozhovor s Tomášem Halíkem: Krize jako šance na změnu

Napsal Lukáš Čapek

Vzhledem k tomu, jak se současná pandemická situace vyvíjí a mnoho lidí neprožívá zrovna lehké chvíle, napadlo mě, že udělám rozhovor s uznávaným knězem, vysokoškolským učitelem, a sociologem Tomášem Halíkem. Už nějakou dobu pana Halíka sleduji na YouTube a velmi mě zaujalo, jak zajímavě mluví na téma krize, které je v současnosti velmi aktuální.

Co pro Vás zmanená současná pandemie a jak ovlivnila Váš život?

Coronavirem jsem si prošel a naučil mne víc si vážit času s vědomím, že můj život může kdykoliv rychle a nečekaně skončit, a vžít se dostavu těžce nemocných lidí.

Jak by podle Vás mohla pandemie změnit české školství?

Asi bychom se měli naučit, že některé přednášky je opravdu možné dělat online a nechávat trvale přístupné na internetu, ale u jiných více využívat bezprostřední blízkost učitelů a studentů.

Co podle Vás může křesťanství, katolická církev a obecně náboženství nabídnout lidem v této nelehké době?

Mnoho lidí se v té době začalo více ptát po smyslu života. Zjistil jsem, že např. mé víkendové promluvy na www.farnostsalvator.cz začaly pravidelně poslouchat tisíce lidí, včetně těch, kteří do kostelů nechodí.

Jaký máte názor na to, že spousta lidí stále cestuje různě po světě i přes současný stav pandemie?

Je třeba vždy pečlivě rozlišit – i z ekologických důvodů – které cesty jsou opravdu nezbytné. Já jsem desítky zahraničních přednášek na různých univerzitách a kongresech loni a letos uskutečnil online a bylo to docela dobře možné, ušetřil jsem spoustu času a energie úsporou cestování.

Jaký zaujímáte postoj k očkování, povinnému očkování a celkové problematice rozdělení společnosti?

Samozřejmě,  že zejména lidé, kteří nemocí neprošli, by se měli dát očkovat, to je mravní povinnost vůči sobě i druhým. Ovšem na sporech kolem očkování se ukazují hlubší rozpory – podle mezinárodních sociologických výzkumů odpůrci očkování jsou často zároveň voliči populistických politiků a fašizujících stran (u nás SPD, Volného bloku aj.), odpůrci EU a přijímání migrantů, lidé zpravidla starší, nižšího vzdělání a často nižší inteligence (schopnosti kritického myšlení), kteří jsou snadno manipulovatelní pomocí fake news na dezinformačních stránkách. Já bych jistě dal přednost osvětě před povinným očkováním, ale ten zmíněný segment psychologicky, sociálně a politicky spřízněných lidí, které je dnes přibližně stejné v mnoha společnostech, je vůči rozumovým argumentům rezistentní (u nás polykají to, co jim říkají proruské servery, Tomio Okamura a Václav Klaus). Proto pokud bude nákaza nadále růst, tak alespoň určité skupiny lidí, kteří ve své práci mohou ohrožovat druhé, asi budou muset být povinně očkováni.

V různých promluvách a rozhovorech často zmiňujete, že krize je šancí na změnu. Co bychom měli podle Vás dělat my, mladí lidé a studenti, aby k této proměně společnosti došlo?

Především se učit rozlišovat kvalitu informačních zdrojů a všestranně se vzdělávat.

To tedy byly odpovědi na otázky, které jsem profesoru Halíkovi formou e-mailu položil. Já doufám, že vás některé z jeho dopovědí zaujaly a že si z tohoto článku aspoň něco odnesete do této těžké doby. Na závěr chci poděkovat zvláště panu Halíkovi, že si na náš studentský časopis udělal čas a že jsme mohli tento rozhovor uskutečnit.