Co jste v období Sametové revoluce dělala? Jak jste to tehdy všechno vnímala?
Byla jsem ve druhém ročníku vysoké školy v Praze, takže jsem jako všichni moji spolužáci stávkovala, malovala plakáty, na psacím stroji opisovala informace pro občany, které se pak vyvěšovaly po Praze a vozily do měst mimo Prahu, chodila na demonstrace, zjišťovala, co že je to vlastně ta demokracie, a moc se na ni těšila.
Jak to hodnotíte zpětně?
Jako opravdu krásné období plné naděje a hlavně skutečné lidské sounáležitosti. Období neuvěřitelných zvratů, pro nás naprostý zázrak! Během několika týdnů byl z Václava Havla – disidenta, Václav Havel – prezident, kterého si (na rozdíl od následujících prezidentů) vážil celý svět. A nepřestávám být vděčná za to, že mě tato událost zasáhla v nejlepším věku. Nebyla jsem ještě v práci, kde se lidé báli dát najevo svoje názory, a nebyla jsem mladší, což by znamenalo, že bych netušila, co a proč se to děje.
Jak hodnotíte zpětně devadesátá léta?
Jako období, kdy se hledalo, jak naše demokracie a náš kapitalismus bude vypadat. Najednou byla možnost cestovat, vyšlo mnoho zajímavých knih, byly svobodné volby. Spousta lidí zjistila, že už není nikdo, kdo by jim diktoval, co mají dělat, co mají říkat, kde budou pracovat, a to je trochu zmátlo, některým ta pevná ruka začala chybět. Mně tedy naštěstí ne. Pro mě krásná doba, kdy jsem dostudovala, začala učit, do toho měla svoje koníčky, žádné vlastní děti, takže můj čas byl opravdu jen můj….Krása :-)
Myslíte si, že se dnes šíří nějaké mýty ohledně převratu a minulého režimu?
Pokud ano, tak jaké například?
To nemám tušení, myslím, že mýty o převratu se šířily spíše pár let po revoluci, teď už snad je vše natolik prostudováno, tolik lidí vyslechnuto a tolik knih napsáno, že pro mýty není prostor. Nevím, já na shromažďování mýtů moc nejsem. Ale asi by se za mýty dalo považovat to, když někdo tvrdí, že dříve bylo lépe. Opravdu nebylo, jen to svědčí o skutečně krátké paměti mnoha lidí. Asi by se nestačili divit, kdyby se náhle ocitli v obchodě roku 1988, nebo třeba na ulici, kde byla většina domů stále pokrytá lešením, nebo třeba na hranici do Rakouska, kde by je rozhodně nepustili přes jen s občankou…….
Změnilo Vás to jako člověka?
Těžko říci, ve dvaceti ještě člověk není hotový, takže netuším, které moje charakterové rysy jsou důsledkem revoluce a které bych měla, i kdyby tu stále vládla Strana. A jestli mě Sametová revoluce něco naučila, tak to, že když hodně lidí udělá třeba jen malý krok nějakým směrem, tak ve výsledku se z toho může stát veliká věc. Doufám, že tak nějak to dopadne se vztahem celého lidstva k naší planetě. Že když si většina řekne, že jsme dosud šli trochu špatným směrem, tak všechno dobře dopadne.
ilustrace: Libor Staněk