Princip je v celku jasný: čím menší průřez potrubí, tím větší rychlost protékající látky. Jen tak můžeme zachovat plynulost proudění. Pochopily to tekutiny, pochopily to dokonce i plyny, jen lidem to nedochází.
Zažíváme to denně, všichni – bez rozdílu pohlaví i postavení. Musíme tudy projít. Tak například školní chodba. Blížíme se ke schodům a podvědomě zpomalujeme. Čekáme frontu, i když se zatím žádná netvoří. Někteří se dokonce zastaví, protože považují nejužší místo chodby za ideální k rozhovoru. Ocitáme se na schodišti, kde nás nezachrání nic. Přednost zprava ani pravidlo zipu nikomu nic neříká a gentlemanství se zde nepěstuje.
Marné jsou i snahy použít živý štít v podobě spolužáka, kterého chytnete do kravaty a tlačíte před sebou (vážně, sekundáni jsou schopni úplně všeho).
Existuje jen jediné řešení. Vzít fyziku na milost a uplatnit ji v běžném životě. Všechno nejsou jen zbytečné vzorečky. Pochopily to i molekuly vody, tak proč ne studenti gymnázia?
A proto: Zrychleme!