NULL
Vážení přátelé jedinečného národního moku – piva. Konečně se dostáváte k neodmyslitelné pomůcce každého moderního "pivaře". V rubrice Pěna dní, jež se stane Vaší pravidelnou vstupní branou ke každému víkendu, se pokusím posunout samotné „pití piva“ na vyšší úroveň, než jak na něj pohlížíme v dnešních dnech. Ostatně se již brzy můžete těšit na Manifest pivního znalce, kde se pokusím shrnout všechny své názory, myšlenky a cíle. Pivu zdar!
Na začátek jsem si pro Vás připravil svou recenzi z přehlídky Jiráskův Hronov, kde jsem byl redaktorem Zpravodaje a kde celá má rubrika sklidila nečekaný úspěch. Jde o jedno z nejrozšířenějších piv v České republice. Příjemné počtení.
Restaurace Bašta Kozel 10 světlé výčepní pivo
Způsob čepování: Při sklonu 170 stupňů se paní barmanka nemůže divit, že jí nevyjde míra a bude muset svoji hladinku ještě dvakrát docáknout, a to tím způsobem, že sklenice přeteče. Nedošlo ani k rozpěnění (to je typické pro čepování nadvakrát), nedočkal jsem se kloboučku, a už vůbec nemůžeme hovořit o hladince. Znalec by se orosil.
Barva: Světle žlutá až do zlatých tónů, pivo čiré.
Pěna: Hustá, nekroužkuje (spíše vytváří mapy), drží po celou dobu konzumace v tenké vrstvě.
Vůně: Sladová, místy až nakyslá, nepříjemná.
Chuť a říz: První doušek je poměrně příjemně sladový, pokud pomineme vodovost celého moku. Následně nám kdesi z dáli mává chmelová hořkost, ale věřím, že někteří se jí nedočkají, jak je rok dlouhý. Chuť se stává nepříjemně jednoduchou, povrchní a nezajímavou. Sladové tělo je prázdné. Říz vyšší.
Co na to pivovar: Kozel si naštěstí na nic nehraje a nebásní o svém pivu tak, jako mnohé jiné pivovary, jejichž výrobky se dokonce ani s Kozlem kvalitativně nedají srovnat. Sami uvádí, že je tento druh vhodný k osvěžení nebo relaxaci po dobře odvedené práci. Nedá se než nesouhlasit.
Další komentář: Souhlasím právě z toho důvodu, že takové osvěžení je sice fajn, ale stačí nám? Pokud Kozla 10 nepijete řádně vychlazeného, je jeho „vůně“ takřka nesnesitelná. Setkali jsme se zkrátka s mistrem průměrnosti, pivem na „žížeň“. Nic víc. Nikdy nebudete s láskou vzpomínat na TOHO Kozla. Pili jste jen a pouze pivo. A to je, podle mého názoru, málo.
Sommelierský kvíz: Abych zjistil, s jakou vážností přistupují k čepování a jeho různým možnostem, zeptám se pokaždé, kolik by stálo „mlíko“ (půllitr plný pěny – slouží štamgastům jako odpočinek po pátém pivu). Barmanky byly tentokrát naštěstí dvě. První sice koukala stejně překvapeně jako mnoho jiných, druhá se ale po chvilce vzpamatovala a opatrně šeptla: „Myslíte pivní pěnu?“ Když jsem přitakal, s úsměvem pronesla, že tohle ještě nikdy nikdo nechtěl, a já, pokud mám skutečně zájem, bych ji dostal zadarmo. Milé slečny.
5 maloťásků z deseti
P.S.: Máte-li cokoli na srdci, či by vám udělala radost recenze nějakého z místních piv, neváhejte! Své návrhy pište přímo do komentářů, či na e-mail: grafoman.redakce@seznam.cz
Vít Malota