NULL
[caption id="attachment_2323" align="alignright" width="111"]
Pijte s rozumem![/caption]
Poprvé se dostávám k důležité otázce: mám pít jen to, co mi chutná, nebo se na věc musíme dívat ze širšího rozměru? Posuďte sami.
Resaurace Stella Stella Artois pale lager Ve Strakonicích je možné ochutnat tuto značku v restauraci U Dudáka
Slovo úvodem: Rád bych upozornil na fakt, že jde o jednu ze starších recenzí, která je vyloženě negativní. Snažil jsem se své tehdejší rozepře s vrchním Restaurace Stella nepřenášet do tohoto hodnocení, ale například u čepování se člověk zkrátka neubrání různým poznámkám... Co se týče celkového výsledku recenze, tak za tím si stojím.
Způsob čepování: Nejdřív na hladinku, pak dvojité „docáknutí“. U Stelly ovšem musí pivo přetéct. Následně má být seříznuta pěna (když už si tedy chceme hrát na nabubřelé pijáky). Jak bych to jen řekl kulantně... všechno špatně.
Barva: Zlatá.
Vůně: Sladová se špetičkou chmele. Kvasnicově nakyslá.
Pěna: Především, sklenice má být pokaždé brilantně umyta. To v tomto případě nebylo splněno. Zašpiněnou sklenici poznáte tak, že se na jejím okraji zachytávají trsy bublinek. Pěna byla na první pohled hustá, při bližším zkoumání však bylo jasně patrné, jak pod hustou slupkou číhá na svou šanci spousta vzduchu. A skutečně – rychle opadla. Kroužkovala však prozatím ze všech zkoušených vzorků nejlépe.
Chuť a říz: Nástup chuti sladový, sladovost však neodeznívá jako u ostatních, ale stále více navyšuje svou intenzitu. Místy se ozve zoufalý nářek chmelu, který se dožaduje svého právoplatného místa. Hořkost téměř neulpívá. Co vám však zůstává v ústech je fádní, nezajímavá a prvoplánová sladká pachuť. Toto pivo by leckteří odborníci na lihoviny označili jako „lepidlo“. Sladové tělo je středně plné, stejně jako říz.
Co na to pivovar:
[caption id="attachment_2491" align="alignright" width="194"]
Nejnabubřelejší ležák s nejlepší reklamou...
(zdroj: candpublichouse)[/caption]
Nejparadoxnějším faktem je, že Stella Artois je vařena ve Staropramenu. Myslím, že nemusím podotýkat jak důležité jsou všechny maličkosti při výrobě (jak se tento ležák sám označuje) piva pro skutečné znalce. V pražském gigantovi nemají ani belgické sládky ani belgickou vodu. Ale on vlastně ani originál není žádný mazlíček. Zeptal jsem se proto Honzy Mrázka, který s rodilými Belgičany hovořil a názor jejich vyzjistil.
„Žádný opravdový Belgičan by nikdy nevzal do úst něco takového, jako je Stella Artois. Je to totiž jen komerční značka, která si vystavěla svůj úspěch na hluboké tradici mnoha lokálních pivovarů, jejichž zásluhou má Belgie pověst pivní velmoci. Kromě toho takové pivovary skupuje, připravuje o jedinečný ráz a pomalu vytváří monopol.“
Další komentář: Pídil jsem se tedy po pravdivosti tohoto tvrzení. Skutečnost je taková, že Stella Artois je vlajkovou lodí (!) společnosti InBev, která v současnosti vlastní práva na více než 200 pivních značek. Je tedy něčím podobným jako Heineken zde v Čechách a na Slovensku. Ten skoupil takové značky jako Starobrno, Zlatopramen nebo Královské Krušovice. Toto zjištění pro mě bylo natolik otřesné, že jsem přísahal nepozřít již nikdy více jediný lok tohoto moku. Na druhou stranu jsem si ale nechtěl jemné chuťové nuance vycucávat z prstu. Toto bylo naposledy, co jsem se přiblížil k nabubřelému a tuctovému ležáku. Někomu může připadat chutné nebo noblesní s vlastní tváří. Nikdy však nezapomeňte, že správný pivní znalec by měl v prvé řadě ctít morální hodnoty.
3,5 maloťáska z deseti
Vít Malota