NULL
Kniha Spalovač mrtvol patří mezi klasiky české literatury. Příběh na pomezí hororu a thrilleru je perlou z pera Ladislava Fukse. Román z roku 1967 se zvláštním způsobem zaměřuje na období druhé světové války.
Hlavní postavou je pan Karl Kopfrkingl, pracovník pražského krematoria. Perfektní prokreslení jeho postavy a její hrůzný vývoj pod vlivem nacistické propagandy dokáže člověku uvíznout v hlavě.
Román má poněkud zvláštní koncepci. Je v podstatě rozdělen do různých scén, které jsou propojeny hlavně pomocí opakujících se motivů. I já, považuje se za schopného čtenáře, jsem se čas od času díky tomuto uspořádání v knize ztrácel a neustálé opakování mne navíc nutilo knihu zavírat. U čtení mne držela pouze realita toho, že jsem si knihu zařadil do seznamu k maturitě.
Ani po jazykové stránce není dílo nijak fádní. Objevují se zde německé výrazy, ale nejdůležitější jsou pravděpodobně oslovení. Ta mají čtenáře přesvědčit o vznešenosti a éteričnosti Kopfrkinglova myšlení. Svou ženu Marii například oslovuje zásadně Lakmé či nebeská, blažená atd.
Kniha ale změnila i můj pohled na smrt. Ta je zde velebena jako vysvobození a něco ve své podstatě nádherného. Krematorium jako chrám smrti, rozpis jednotlivých spalování jako jízdní řád smrti... To vše vzbuzuje ve čtenáři určitou posvátnou úctu.
Můj celkový dojem z knihy je tedy rozpolcený. Na jedné straně je rozvleklá a ne úplně záživná, na té druhé se pak jedná o dílo vysoké kvality, jehož psychologická rovina spolu s nečekaným vyvrcholením mu dodává zajímavý rozměr.
Myslím si, že pokud se čtenář probojuje až k samotnému konci, je velice pravdě podobné, že si příběh pana Kopfrkingla oblíbí. A pro ty, kteří by knihu nepřekonali, je tu ještě o rok starší výborně zpracovaná filmová adaptace, kde v roli Karla Kopfrkingla exceluje Rudolf Hrušínský st.
Adam Baloun
zdroj obrázku: academia.cz ilustrace: Marie Kolářová