24. října 2014

Recenze – Otavský zlatý

Napsal Vít Malota

NULL

[caption id="attachment_2323" align="alignright" width="129"]Pijte s rozumem! Pijte s rozumem![/caption]

Pro svou druhou recenzi jsem si nemohl vybrat nic jiného, než jeden z produktů našeho Měšťanského pivovaru Strakonice. Sami se přesvědčíte, že nejsem jen negativní. Příjemné počtení.

Restaurace Červotoč Otavský zlatý Světlý ležák českého typu

Způsob čepování: Ač to říkám nerad, byl jsem svědkem typické pivní masturbace. To je ten způsob čepování, kdy barman (v tomto případě barmanka) drží sklenici kolmo k pípě a rukou pohybuje nahoru a dolů. Dochází tedy k úplně zbytečnému umělému napěnění. Pak je samozřejmě pěny moc, takže jí část přelije do jiné sklenice, což by se už vůbec nemělo dělat, a nechá chvíli odstát. Potom pokračovala velice obstojně, ve sklonu 45 stupňů. Výsledkem tedy bylo čepování nadvakrát se slušnou „čepičkou.“ Jen škoda té vady na kráse.

Barva: Tmavě zlatá

Pěna: Středně hustá, místy větší bublinky. Špatně kroužkuje. Většina poměrně rychle opadne, ale zbytek se drží po okrajích sklenice po zbytek konzumace.

Vůně: Sladová, nevýrazná

Chuť a říz: Tato dvanáctka rozhodně překvapí intenzivními a rozmanitými sladovými tóny, které již dopředu napovídají, že tohle pivo nudit nebude. Postupem času se stále více projevuje i chmelová hořkost, která je však vždy nakonec opět nahrazena příjemnou sladovou chutí. Konec je ve chmelové režii, kterou stále doprovází špetička sladu. Sladové tělo je plné, říz střední až vyšší. Hořkost téměř vůbec neulpívá, pitelnost je tudíž až neuvěřitelně skvělá!

Co na to pivovar: Bohužel, náš pivovar mlčí. Velká škoda.

Další komentář: Nebál bych se totiž mnohem rozšířenější propagace této výborné dvanáctky, která díky tomu, že neprošla pasterizací, může nabídnout velikou škálu sladových tónu a ani na chvilku vás nebude nudit. Jediné, na čem by se ještě dalo zapracovat, je pěna a hlavně vůně. Ta je oproti výborné chuti až ostudně nevýrazná.

Sommelierský kvíz: Paní barmanka netušila, pan majitel to prý nikdy neslyšel. Když jsem vysvětlil princip „mlíka“, slečna řekla: „Ahá, vy myslíte pínku. No jo… z toho potom bude malý pivo. Tak vás bude stát jako malý pivo.“ Tak tomu asi u nich doma říkají jinak. Ale stejně, mlíko je mlíko. Tečka.

7 maloťásků z deseti

Vít Malota