Když se na městských tabulích poprvé objevil plakát s Ivanem Trojanem prohlížejícím si skleničku s lidskou močí, bylo jasné, že se české kinematografii povedlo vytvořit další skvost. A je to pravda. Snímek, který vznikl v koprodukci České Republiky, Slovenska, Polska a Irska toho může nabídnout opravdu hodně. Poutavý příběh vyprávějící život velmi rozporuplné osobnosti, kterou v jejím mládí a ve starším věku ztvárnil otec se synem (Josef a Ivan Trojanovi), postoj společnosti k homosexualitě a bisexualitě během druhé světové války a za komunismu, pohled na psychickou stránku člověka, který se neprávem dostane v padesátých letech do vězení, vede se s ním vykonstruovaný proces a jeho naděje na přežití je opravdu mizivá, i zajímavé technické provedení. Ve světě byl snímek poprvé promítnut na filmov��m festivalu Berlinale 27. února, kde se dočkal velmi příznivého ohlasu. Česká premiéra byla původně plánovaná na konec března, v důsledku opatření proti koronaviru však musela být odložena až na letní prázdniny. Autorem scénáře je Marek Epstein a režírovala ho polská režisérka Agnieszka Hollandová. Spolu s filmem vyšla i kniha, kterou do prozaické podoby zpracoval Josef Klíma. Teď se beztak ptáte, kdo že má být tou rozporuplnou osobností nebo proč se film jmenuje zrovna Šarlatán. No, o bláznivém urologovi věštícím ze sklenice s močí to opravdu není. Ale i tak to stojí za to.
Kdo byl Jan Mikolášek?
Pokud jste doposud neslyšeli jméno Jan Mikolášek, nevadí. Nejedná se o žádnou fiktivní postavu, ale o skutečného léčitele, který žil mezi lety 1889 – 1973 a udává se, že mu za celý život prošlo rukama kolem pěti milionů lidí. Mezi jeho pacienty byla spousta známých osobností, jako byl např. malíř Max Švabinský, komunistický prezident Antonín Zápotocký, herec Saša Rašilov, herečka Olga Scheinpflugová, vedoucí kanceláře Adolfa Hitlera Bormann a další. A proč je na všech plakátech zobrazený s močí ve skle? Protože určoval diagnózu právě z přinesené moči pacientů, kterou vždy namířil proti světlu a následně poznal, co danému člověku je. Když byl mladý, pomáhal svému otci v zahradnictví, díky čemuž se vyznal v rostlinách jako nikdo jiný. Poté, co zachránil svojí sestře nohu před amputací tak, že jí namíchal směs bylinek a udělal jí zábal, si uvědomil, že má schopnosti léčit druhé. Vyhledal proto starou místní bylinkářku a ta ho poté učila až do její smrti (od ní se mimo jiné naučil diagnostikovat pomocí moči). Takto to bylo aspoň popsáno ve filmu. Ve skutečnosti se o životě Mikuláška zas tolik neví, takže když pracoval Marek Epstein na scénáři, musel si velkou část domýšlet. Dílu jako takovému to vůbec neuškodilo, příběh je poutavý od začátku až do konce a jednotlivé části na sebe krásně navazují. Když už tu padla zmínka o Antonínu Zápotockém, byl to právě on, kdo sehrál důležitou roli v léčitelově životě. Za svého života Mikuláška díky jeho neobyčejným schopnostem chránil, ale po jeho smrti tu už nezbyl nikdo, kdo by nad ním držel ochranou ruku a zdejšímu režimu byl už nějakou dobu nepohodlným. Byl proto odveden do vazby a táhl se s ním zdlouhavý vykonstruovaný proces. Ve filmu je toto Mikuláškovo období popsáno dosti barvitě. Je v něm jasně zobrazeno, jak se něco takového těžce podepíše na psychice člověka, jenž se stal jednou z obětí totalitního režimu. Zrovna tuto část si tvůrci upravili po svém, ve snímku je bylinkář neprávem obviněn z otravy dvou komunistických úředníků, přitom ve skutečnosti byl obviněn z důvodu zatajování příjmů. Jak jsem ale uváděla už dříve, samotnému příběhu tato změna vůbec neuškodila. Zajímavě je i zpracovaný vztah léčitele a jeho asistenta, kteří jsou oba ženatí. Homosexualita i bisexualita se dnes v českých filmech moc nevidí a tenhle je jedním z prvních, kde se toto téma objevuje.
Na začátku jsem zmiňovala, že byl Jan Mikolášek rozporuplná osobnost. Filmaři si s jeho podivnou povahou poradili velmi dobře. V jednu chvíli na plátně vidíte léčitele, který chudé matce dává své vlastní peníze, aby mohla vyléčit děti a odvést je k moři a o pár minut později sledujete člověka, který vraždí hromadu právě narozených koťátek (v titulcích bylo uvedeno, že to přežila a nebylo jim nijak ublíženo, takže klid). Tvůrci se nám možná tímto snažili říct, že nic není jen černobílé a že pro pochopení jednání ostatních je třeba znát kontext. A možná taky ne. Kdoví? Každopádně při scéně s koťátky si většina kina zakrývala oči a kdyby byl v tu chvíli Mikolášek po ruce, tak by ho nezachránil ani Zápotocký.
Zpracování filmu
V příběhu sledujeme Mikoláška jako staršího muže, kterého hraje Ivan Trojan a do této linky zasahují občasné skoky do jeho mládí, kde ho ztvárňuje jeho syn Josef Trojan. Režisérka v tomto případě vsadila na jistotu a jak mimika, tak gesta jsou u obou téměř identické. Oba herci se při přípravě zaměřili na konkrétní situace, kdy je třeba, aby působili jako jedna a ta samá osoba. V rozhovoru s Lucií Výbornou na Radiožurnálu uvedli jako příklad pohled při určování diagnózy z moči. Pokud jste film již viděli, tak mi asi dáte za pravdu, že tam vážně působí jako mladší a starší verze toho samého člověka. Kromě dobré volby herců filmu na kvalitě přidává i dobrá kamera a zajímavé vizuální efekty. Tvůrci také často pracovali s kontrasty. Jako příklad uvedu scénu, v níž jde ztrápený Mikolášek po dvoře vězeňského areálu a najednou zahlédne pampelišku. Skloní se k ní a v úžasu si sám pro sebe nahlas říká, kolik užitku takováto jedna rostlina může přinést a jak je krásná. Z tohoto transu ho vyvede dozorčí, který na něj vykřikne, ať se tam neválí a pokračuje v cestě. Podobná situace nastala po výslechu, kdy Mikolášek z očí policisty vyčetl, že brzy zemře, sdělil mu to a pak odešel. V ten moment do místnosti vlétla holubice a když ji policista spatřil, chytil ji pod krkem a zlomil jí vaz.
Měl/a bych se tedy na tento film podívat?
Rozhodně ano! I když je asi třeba se na něj trochu psychicky připravit, není totiž pro slabší povahy. Ale pokud jste viděli např. Nabarvené ptáče a nesesypali jste se tam, tak tohle bude pro vás jak procházka růžovou zahradou.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0arlat%C3%A1n_(film)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Mikol%C3%A1%C5%A1ek
https://www.novinky.cz/zena/styl/clanek/trpky-osud-slavneho-ceskeho-lecitele-40293136