NULL
Donald Trump. Veřejná osoba amerického prostoru, známá tvář tamějšího televizního
průmyslu a podnikatel v oblasti nemovitostí, jehož čisté jmění se dle časopisu Forbes odhaduje na částku okolo 4,5 miliard dolarů. Posledního půl roku si také do svého životopisu může připsat kandidaturu na prezidenta Spojených států amerických. Osoba, nad jejíž reálnou šancí na úspěch byste se jen pousmáli. Pomalu, ale jistě jde do tuhého a Trump si drží v tomto závodu s ostatními protikandidáty první příčku.
„Budu tím nejlepším prezidentem zaměstnanců, jakého Bůh stvořil.“
To prohlásil Trump v proslovu, v němž oficiálně oznámil svou kandidaturu. Už mám vaši pozornost?
Přiznám se vám zcela otevřeně, že jsem byl médii vtažen do této nepřehledné bouře lehce nedobrovolně, aniž bych se přehledně orientoval v americké politické scéně a dokázal o ní důkladně hovořit. To, jakým způsobem se ale Mr. Trump prezentuje, nemůže uniknout ani nezasvěcenému.
Tento miliardář není v politice žádným nováčkem. O kandidatuře na prezidenta uvažoval již v roce 1999, od čehož nakonec po nepříznivých výsledcích v průzkumech dal ruce pryč. Jeho zájem o politiku, konkrétně tedy o prezidentské křeslo, neutichl a v roce 2012 obnovil své myšlenky na tento post. Každopádně spojitost s hnutím zpochybňujícím americké občanství Baracka Obamy ho politicky zdiskreditovala, a tak jeho plné odhodlání v tomto prezidentském souboji můžeme pozorovat až v nynější kampani pro rok 2016.Není žádným tajemství, že se Trump svými otevřenými názory a přímými obviněními dostává do vod, kam by politická korektnost, nedejbože etika, a omluvte mou lidovost, nikdy nepáchla. Neustálé urážky a nekončící nadávky na všech frontách.
Spojil jsem se s několika přáteli za velkou louží, abych si dokázal utvořit konkrétnější obraz tamějšího veřejného mínění, než jaký můžeme vyčíst z internetových diskusí. Z toho, co jsem vyslechl, se zdá, že Trump budí v lidech dva diametrálně odlišné pocity. Buď je milován, nebo nenáviděn.
Mezi jeho mocné zbraně a esa v rukávu patří strach občanů. Strach podnícený zejména aktuální ekonomickou situací. Amerika se potýká s nejvyšším státním dluhem na světě (přibližně 107 % HDP) a vysokou nezaměstnaností. A přesně tyto krvácející rány amerického snu si Trump bere jako rukojmí. Ušpinit si ruce krví neváhá obzvláště v boji s opozičními demokraty, kteří prosazují více veřejných výdajů. Přiživuje se na něčem tak přirozeném, jako je lidský strach.
Zajímavé je, že můžeme s Američany soucítit, neboť se zčásti nacházejí v obdobné situaci, v jaké jsme se nedávno ocitli my, Češi. V paměti zajisté stále máte kampaň našeho nynějšího prvního místopředsedy vlády Andreje Babiše. Slogany ve stylu „Úspěšný podnikatel, úspěšný politik!“, atmosféra mezi lidmi à la „Už si vydělal dost, nemá co ztratit“. Trump vede výraznější politiku, která doslova nutí lidem jeho bohatství. Na prstech jedné ruky nelze spočítat, kolikrát tuto skutečnost zmínil ve svých proslovech. Dělá ale úspěšný podnikatel doopravdy úspěšného prezidenta? Víte také, že tento úspěšný podnikatel čtyřikrát za svou kariéru zbankrotoval?
Nejsem rasista, sexista ani xenofob, ale…Rasismus by se zdál z našeho evropského povzdálí kapitolou pro Američany z větší či menší části vyřešenou. Alespoň co se týče vysoké politiky. Ne tak docela. Nahlédneme-li na Trumpův Twitter, kde se k tomuto ve skutečnosti velmi ožehavému tématu vyjadřoval, nalezneme zde tweet odkazující na statistiku, která říká, že 82 % obětí bílé pleti bylo zabito Afroameričany. Tato statistika, nečekaně, nebyla ani zdánlivě podložena reálnými důkazy. Ve skutečnosti se Mr. Trump sekl přibližně 5,4x v porovnání s údaji, které publikovala FBI.
Když už mluvíme o Twitteru:
[caption id="attachment_4607" align="aligncenter" width="577"]
Překlad: „Koncept globálního oteplování vytvořili Číňané, aby učinili americký výrobní průmysl konkurence neschopným.“[/caption]
A v roce 2012 jsme měli zemřít, mezi námi žijí mimozemšťané a ovládají Bermudský trojúhelník. Ale teď vtipy stranou. I když Trump je vlastně jeden velký nepovedený vtip.
A co takhle začít chápat ženy jako podřadné bytosti a vrátit se o několik století do historie? A není urážka založená na protikandidátově osobním životě a právě faktu, že je žena, znakem čirého zoufalství? Až na to, že Trump nemusí být zoufalý. Vždyť všechny průzkumy vyhrává. Tak co ho vede k osočení Hillary Clinton z toho, že nemá schopnost uspokojit potřeby své země, když není ani schopná uspokojit svého manžela? A proč otevřeně uráží jednu z nejvlivnějších žen světa, spoluzakladatelku a šéfredaktorku Huffington Post, Arianu Huffington, když o ní veřejně říká, že je neatraktivní, a dělá si legraci z jejího rozvodu s jejím manželem, který se na konci devadesátých let přiznal k tomu, že je gay? Možná proto, že právě takováto liberální média, mezi něž Huffington Post patří, v mnohých politických problémech s Trumpem nesouhlasí. Tady asi někdo nezvládá kritiku. A ten někdo chce do Bílého domu.
A s kontroverzí zdaleka nekončíme. Trump svým nedávným výrokem, zakazujícím vstup všech muslimů na území USA, překročil pomyslnou, dnes již víme, že neexistující, hranici, kterou ani někteří odborníci nečekali, že překročí. Američané jsou velmi citliví, co se týče terorismu a islámu, obzvláště po 11. září. Tuto citlivost ještě podnítily nedávné události z Paříže, o nichž některá místní media informují velmi zkresleně. Očividně i naši američtí přátelé mají svou Novu a ta se jmenuje FOX News. Spojené státy se samy o sobě potýkají s nelegální migrací, a to především s jejich jižním sousedem Mexikem. S ohledem na tuto skutečnost chce Trump pro jistotu vystavět, cituji, „great, great wall“ (velkou, velkou zeď). Jestli se Trump usídlí v Oválné pracovně, Amerika se stane státem za betonovou zdí a mezinárodní úmluvy, americká ústava, solidarita, ale ani jednoduchý koncept lidskosti mu v tom očividně nebrání.
Ale lidi to baví!Jak je možné, že zatímco většinu ostatních kandidátů by podobné výstupy srazily na kolena, Trumpovi všechny jeho urážky prochází a neustále se drží na předních příčkách průzkumů? Smutné by bylo, kdyby jeho výroky viděla většina potenciálních voličů stejně, jako vnímají televizní reality show. Co je ale smutnější, že nejsme tak daleko od kruté pravdy. Bohužel, zoufalá média lačnící po sledovanosti dávají Trumpovi nebývalý podíl na tvorbě jejich hlavního vysílacího času a bez ostychu zapomínají, že mají jakousi morální povinnost přispět na protiútoku. Čeho jsme ale svědky, je jenom prosté papouškování, a jeho výroky se tak doopravdy stávají zdánlivě nemalou kapkou v moři televizní zábavy.
To nic nemění na tom, že jeho protikandidáti se v této platformě také vyžívají, navzdory tomu, že se pohybují v Trumpově přirozeném prostředí. Za zmínku stojí například výstup Hillary Clinton, prezidentské kandidátky za opoziční demokraty, v show Jimmyho Fallona. Američané milují zábavní průmysl a američtí politici vedou lehce odlišný způsob kampaně, než jaký známe u nás. Očividně jim to na obou frontách funguje.
https://www.youtube.com/watch?v=ONRQZshyrPI
Nepodrývám logický fakt, že tento muž nedokázal za svůj život něco, o čem se mnohým z nás může jenom zdát. Jeho odkaz ho dlouho přežije. Mrakodrapy se dožívají poměrně vysokého věku, není-liž pravda? Trumpův životopis je zajímavá literatura k četbě; budí ve vás aspoň částečný respekt, jakkoliv s Trumpem můžete nesouhlasit. Tyto skutečnosti z něho však nedělají dobrého potenciálního prezidenta nejmocnějšího státu na světě.
Vskutku čtete správně, jedná se o útočný článek. Ale zkuste si vygooglovat Donalda Trumpa a záhy pochopíte. Každopádně, můj skromný pohled na celou věc říká, že se Trump nestane příštím prezidentem světové velmoci. Věřím, že si americký lid vybere člověka, mezi jehož schopnosti bude patřit talent svědomitě reprezentovat tuto zemi. Na druhou stranu, v český lidi jsem věřil též a podívejme se, kdo je hlavou státu.
Tomáš Pacovský
(Zdroje obrázků: slate.com, memepile.com)