NULL
[caption id="attachment_2892" align="alignright" width="302"]
Vousatí profesoři - 1947[/caption]
Vyhledáme-li si pojem „majáles“ ve slovníku, dozvíme se, že se jedná o tradiční studentskou májovou slavnost – potažmo oslavu jara a studentstva samotného. V různě skromných či velkolepých podobách a v podání jak středních, tak vysokých škol jsou tyto jarní slavnosti známy již mnoho desítek let. Strakonické gymnázium jich však od svého založení v roce 1920 zažilo pouze osm, včetně letošního „Filmového panoptika“.
První majáles se konal 4. června 1933 – průvod gymnazistů vyrazil od Protivínské pivnice a zamířil na Podskalí – a druhý následoval tři roky poté, přičemž oba slavily u mládeže ohromný úspěch. Třetí majáles se uskutečnil až v období poválečném, a to 18. května 1947. Podle slov profesora Blažeje Kohouta, který tehdy na gymnáziu vyučoval latinu, působil právě tento majáles nejvelkolepěji. Aby ne – hlavním tématem, zvoleným právě prof. Kohoutem, byl triumfální průvod římského vojevůdce Gaia Maria Římem po vítězství nad numidským králem Jugurthou.
[caption id="attachment_2895" align="aligncenter" width="501" class=" "]
Působivý pohled na začátek průvodu[/caption]
Spolu s panem latinářem se studenti nejvyšších tříd připravovali na průvod celé měsíce dopředu. Nejprve bylo třeba řádně nastudovat římské starožitnosti, aby výzbroj a výstroj vojska, se všemi jeho vojáky a důstojníky, a ošacení římských úředníků a žen odpovídaly co nejvěrněji Mariově době. Nejobtížnější částí příprav se pak stalo vytváření rekvizit a shánění koňského trojspřeží pro vojevůdcův „zlatý vůz“; to bylo nakonec, neboť je nikdo sehnat nedokázal a pro studenty nebylo řízení koňských trojspřeží běžnou praxí, nahrazeno dvěma vojáky. Přilby pro „Římany“ se zhotovovaly z náhodně nalezených německých helmic.
K neobyčejně vysoké účasti přihlížejících nejen ze Strakonic, ale i z Písku, Volyně, Klatov, Sušice a Blatné přispěli studenti sami. Pod vedením češtináře a němčináře prof. Persony pořádali asi měsíc před slavností „spanilé“ jízdy do okolních měst, aby rozhlásili, k čemu se ve Strakonicích schyluje.
[caption id="attachment_2896" align="aligncenter" width="523" class=" "]
Římské ženy a dívky nemohly chybět[/caption]
Majáles začalo průvodem, jehož se kromě Římanů účastnili i naolejovaní a sazemi začernění Numidové, poražený Jugurtha, mýtický převozník mrtvých do Podsvětí, Charon, a studenti ve středověkém oblečení, nesoucí transparent „Zestátněním pětek k blahu studentů“. Průvod prošel parkem, potom kolem Stráže na náměstí a konečně na Podskalí. Program dále pokračoval fotbalovým zápasem Numidů a profesorů (ti byli údajně po utkání těžko rozeznatelní od „původních“ černochů). Následovaly závody v pytlích a dřevácích, Charon dokonce převážel přes řeku. Až pozdě večer se nadšení účastníci přesunuli na taneční parket v sokolovně. Pevně věřím, že celý zážitek měli všichni dlouho v živé paměti.
Majáles se konal rovněž v roce 1954 nebo 1955, kdy se průvod ubíral z Dubovce na Křemelku, nicméně v almanachu Gymnázia o něm bohužel zmínky nejsou. Od tohoto – čtvrtého – majálesu škola prošla mnoha reformami, pořádala a účastnila se různých sportovních i jiných aktivit, ovšem na recesisticky laděné jarní slavnosti nedošlo.
Tradice majálesu byla obnovena až roku 2000 u příležitosti 80. výročí vzniku Gymnázia Strakonice a dosud se opakovala v pětiletých intervalech – tedy v letech 2005, 2010 a 2015.