Když se dnes řekne Generace Z (označení pro ty, kteří se narodili v pozdních devadesátkách a dál), každý si představí skupinu lidí, jež neodtrhne oči od telefonů a sociální interakce jí nic moc neříká.
Zatím nebudeme pravdivost tohoto tvrzení ani potvrzovat, ani vyvracet, ale rozebereme si pár faktů. Starší generace mají přirozenou potřebu nějak kritizovat ty novější, na tom se nic změnit nemůže, takhle to bylo a bude.
Důvody mohou být různé, já osobně zastávám názor, že kdykoliv se objeví nová generace, ta starší začne mít pocit, že už není tak potřebná, a bude se snažit tu mladší nějak zkritizovat, aby si dodala sebevědomí. Nejspíš jste si teď pomysleli: „Ale vždyť tomu tak není.“ Ano, vy máte pravdu. Potřebujeme starší generace, aby nás naučily vše potřebné k životu, ale to některým lidem nevysvětlíte.
Uvedeme si pár příkladů klasických předsudků o nás, které však nemusí být nutně pravdivé: Manuální práce nepatří mezi naše přednosti, neustále držíme v ruce mobil, nesportujeme, sedíme celý den za počítačem, nevíme, co je to skutečný život, jsme egoističtí, vybíraví, neumíme komunikovat a tak dále. Kolik z uvedených (ne)činností na vás sedí?
Je pravdou, že dříve děti více běhaly venku, lezly po stromech a dělaly různé vylomeniny, ale změnilo se něco? Když dnes půjdete kolem hřiště, stále tam uvidíte děti, jak si hrají. Tedy, konkrétně dnes asi ne, ale jistě chápete, co tím mám na mysli.
Ohledně manuálních prací, neschopnost se nevztahuje na všechny. Jasně, většina z nás by si neušila ani tu roušku, ale proč? Protože nás k tomu nikdo nevede. Kdy naposledy vám někdo řekl, že by vlastně bylo užitečné, kdybyste uměli šít, plést atd.? Na základní škole můžete mít hodiny vaření, ale to je tak vše. Nevím sice, jak to chodí na všech středních školách, ale nemyslím si, že by se tyto hodiny vyučovaly i ve vyšších ročnících.
Počítače. Taková skvělá věc, že? Někdo ho má jen na práci, jiný v něm vidí zcela jiný svět. Jeden ho nedokáže ani zapnout, druhý na něm tvoří neuvěřitelné věci. Kolik skvělých sociálních sítí, webových stránek, her a blogů by, nebýt někoho počítačově zdatného a kreativního, nedostalo vůbec šanci vzniknout?
Nadužívání elektroniky může být ovšem problémem. Někteří z nás tráví s moderními technologiemi více času než s lidmi, ale nikomu tím neubližují a i když nejsou součástí nějakého většího kolektivu, mohou stále něčím přispět. Pokud však máte na mysli ta individua, která narazí do sloupu nebo zkomplikují dopravu, protože nejsou schopná odtrhnout oči od obrazovky a rozhlédnout se, to jsou zcela jiné případy a těch se nezastávám.
Když se podíváte na osnovy tělovýchovy tak deset či dvacet let zpátky a porovnáte je s dnešními, jistě si všimnete, že se nároky podstatně snížily. Třeba běh na dlouhou trať. My běháme polovinu z toho, co se běhalo dřív, a buďme k sobě upřímní, stejně se vždycky najde někdo, kdo to nezvládne. Říkat o nás, že jsme líná generace, je ale trochu přehnané. Každý známe minimálně jednoho vrstevníka, který by toto tvrzení vyvrátil.
Opravdu nelze říct, že nejsme schopni normální komunikace. Ano, máme mobily a používáme je, protože nám usnadňují práci. Pro nás je díky nim mnohem snazší například získat chybějící látku ze školy. Dřív jste si museli půjčovat sešity od ostatních, dneska vám ho nějaká hodná duše ofotí a máte po starostech. A když nějaký kamarád či kamarádka bydlí od nás daleko, můžeme jim jednoduše napsat, než abychom na ně zvonili a nevěděli, zda jsou vůbec doma.