TADY MÁ BÝT OBRÁZEK Na začátku roku 2014 byla Ukrajina v krizi. Protesty, zvané Euromajdan, vedly ke svržení vlády proruského prezidenta Viktora Janukovyče a dosazení Oleksandra Turčynova. Východ země byl ale stále více orientován na svého velkého souseda, který v březnu vojensky obsadil a anektoval poloostrov Krym.
Krym je strategickým územím u Černého moře. Původně byl ovládán Osmanskou říší, v 18. století ho ale dobylo Rusko a založilo zde námořní základnu svého Černomořského loďstva, která je tu dodnes. Začalo také s rusifikací původních obyvatel, mezi něž patřili Řekové, Židé, Arménci, a hlavně dominantní krymští Tataři. Po první světové válce přešlo vlastnictví pod nově vzniklý Sovětský svaz, který se zde snažil upevnit svou pozici a perzekuoval zdejší Tatary. Z iniciativy Nikity Chruščeva byl Krym administrativně přičleněn k Ukrajinské sovětské republice, kde zůstal i po rozpadu Svazu. Tolik proměňované etnické složení místního obyvatelstva bylo při sčítání v roce 2001 z 59 % ruské, 12 % ukrajinské a 12% krymskotatarské. Ruštinu za svůj rodný jazyk považuje ale celých 77 % obyvatel, ukrajinštinu jen 10 %.
Když ke konci února opustil již zmíněný Janukovyč zemi, ocitla se Ukrajina v silovém vakuu. Pět dní nato se na poloostrově začali objevovat neoznačení vojáci, kterým se začalo přezdívat „malí, zelení mužíčci“. Ti měli moderní ruské vybavení, které odpovídalo speciálním jednotkám Specnaz, Kreml ale jejich nasazení popřel. Tito vojáci začali obsazovat strategicky významná místa jako letiště, přístavy, další infrastrukturu a dokonce budovu tamního parlamentu, který si odhlasoval rozpuštění. Prezident Putin prohlásil, že Rusko chystá „navrácení Krymu do Ruska“, a to na schůzce se svým bývalým ukrajinským protějškem. Na některých místech byli okupační vojáci vnímáni vřele, jinde zase kritizující lidé mizeli. Nová vláda Krymu začala jednání o větší autonomii v rámci Ukrajiny a její premiér požádal Ruskou federaci o vyslání vojáků kvůli stabilizaci. Bylo připraveno referendum, ve kterém se 96,7 % voličů vyslovilo za připojení poloostrova k Rusku. Zahraniční pozorovatelé tyto výsledky zpochybnili, přesto parlament vyhlásil nezávislý stát, který se obratem stal součástí federace. Dnes tedy zůstává Krym de iure součástí Ukrajiny, de facto je to součást Ruska.
Většina států odsoudila anexi. OSN vydala rezoluci, stvrzující územní celistvost Ukrajiny a zdůrazňující neplatnost referenda – to je ovšem jen gesto, které nejde prosadit, navíc s Ruskem v Bezpečnostní radě. Bylo uvaleno několik vln sankcí s nejistým výsledkem. Na oplátku proběhlo zvýšení cen ropy a zemního plynu a omezení dodávek, spolu s bojkotem některého importovaného zboží, například ukrajinských mlékárenských výrobků. Z Krymu odešli zahraniční společnosti a kapitál. Ekonomická situace se prudce zhoršila, ceny potravin a základních potřeb stouply a nová vláda znárodnila majetek přibližně ve výši 1 miliardy dolarů. Nejsou možné platby kartou, jako platidlo se používá rubl v hotovosti. Krym byl za sovětských dob využíván jako turistické středisko, dnes už ale opět jen pro ruské turisty (a i těch je čím dál tím méně), protože EU zakázala cesty výletních lodí. Ukrajina poloostrov od sebe odstřihla, takže jedině možně spojení s okolním světem bylo letecké, dokud nebyl postaven nový most nad Kerčským průlivem. Kvůli nasolené půdě je omezená i možnost zemědělství, v oblasti navíc dochází voda.
Podle německé výzkumné agentury GfK s anexí údajně souhlasilo 84 % obyvatel, většina států ale incident označila za ruskou agresi a narušení územní integrity Ukrajiny. Kvůli obavám, že Rusko bude chtít více dalších území, provádělo NATO cvičení v oblasti Pobaltí, takové obavy ale ruský režim odmítá.
TADY MÁ BÝT OBRÁZEK
Zdroje:
Institut pro politiku a společnost, Anexe Krymu Ruskou federací, leden 2016
A., Bebler, The Russian-Ukrainian Conflict over Crimea, Teorija in Praksa, 2015
Přispěvatelé Wikipedie, Anexe Krymu Ruskou federací [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, 2021, Datum poslední revize 1. 03. 2021, 09:18 UTC, [citováno 9. 03. 2021] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anexe_Krymu_Ruskou_federac%C3%AD&oldid=19561171
- Wang, "Impact of Western Sanctions on Russia in the Ukraine Crisis", Journal of Politics and Law
ŠÍR, Jan. K pátému výročí anexe Krymu. Jak Rusko zvolilo sankce, chudobu a konfrontaci s vnějším světem. ČT24 [online]. 18. 3. 2019 [cit. 2021-03-09]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/nazory/2759996-k-patemu-vyroci-anexe-krymu-jak-rusko-zvolilo-sankce-chudobu-a-konfrontaci-s-vnejsim
Obrázky: DW, Al Jazeera