NULL
Nedávno jsem se dostal do sporu se svým nejlepším kamarádem. Nejprve jsme se přeli o výslovnost slova hnětynka/hnetynka. Každý preferoval svou verzi, až tato rozmíška přerostla ve veskrze patriotickou hádku. A proto jsem se rozhodl, že této záhadě přijdu na kloub. To, že jsem se správnou výslovnost stejně nedověděl, přebilo zjištění, že hnětynka je pouze místní specialita. A tal jsem se rozhodl informovat vás nejen o hnětynce, ale i o historii posvícení.
Posvícení, nebo také posvěcení či hody, je svátek pocházející dle pověsti už z dob krále Šalamouna. Ten nechal v Jeruzalémě vybudovat velkolepý chrám a každý rok na výročí jeho vysvěcení pořádal velkou hostinu pro své přátele.Tato tradice byla později převzata i do českých zemí. Datum se nejprve lišilo farnost od farnosti – posvícení se slavilo týden před svátkem světce, jemuž byl zasvěcen místní kostel. Jelikož posvícení značilo i konec polních prací, stalo se oblíbeným svátkem hlavně mezi poddanými. Lidé navštěvovali nejen své vlastní posvícení, ale obcházeli i okolní vesnice, kde měli možnost se dobře najíst a sejít se s přáteli a příbuznými.
V roce 1787 vydal císař Josef II. nařízení, které sjednocovalo datum posvícení na neděli po svátku svatého Havla. Odtud pochází výrazy jako císařské posvícení, císařské hody nebo havelské posvícení. Na některých místech bylo nařízení přijato úplně, jinde slavili jak vlastní posvícení, tak posvícení císařské.
Každé posvícení mělo i své tradice. Ty se měnily kraj od kraje, farnost od farnosti. Podle podobnosti těchto zvyků se dá lehce dokázat i rozsah historických krajů. Jiné tradice měl například kraj Brněnský, Žatecký nebo Prácheňský. Prácheňsko bylo územím sahajícím od Sušice na západě po Rožmitál pod Třemšínem na severu a Netolice na východě. Tudíž sem patřily i Strakonice.
Nejznámější posvícenskou tradicí Prácheňska jsou hnětynky. Hnětynka byla původně darem od děvčete, který dávala chlapci na posvícení v hospodě za to, že s ní celý rok tancoval. Hnětynky se dělají dvojího druhu, a to vykrajované, tradičnější spíše v západní části Prácheňska, a hnětynky ze speciálního litého těsta, častější na Strakonicku a dál na východ. Oba druhy jsou zdobeny cukrovými ozdobami např. ve tvaru lístečků, kytiček, holubiček a srdíček a rumovo-cukrovou, citronovou či čokoládovou polevou. Na posvícenském stole také nesmí chybět pečená husa se zelím nebo řízek. Já osobně ale posvícení zbožňuji hlavně kvůli hnětynkám.
Adam Baloun
(Zdroje obrázků: mimibazar.cz, zs.vrcen.cz)