Již rok po začátku pandemie bylo vyvinuto několik vakcín, což je tempo do této doby nevídané. Předchozí rekord držela vakcína proti příušnicím, která se vytvářela 4 roky. Ta proti SARS-COV-2 od Pfizeru byla u Evropské lékové agentury EMA registrována v prosinci 2020. Tohoto výjimečného tempa se podařilo dosáhnout díky globálnímu zaměření a enormnímu množství peněz, kterých bylo do farmaceutických společností a ústavů investováno. Každá vakcína je ovšem trochu jiná. Jak se tedy liší?
TADY MÁ BÝT OBRÁZEK
Jedna z prvních byla vyvinuta ve spolupráci americké společnosti Pfizer a německé BioNTech. Funguje na principu mRNA, účinná látka obsahuje malé kousky genetického kódu viru v tukové schránce. Jakmile se dostane do těla, začne se tvořit virový spike protein. Tělo to rozpozná a začne se bránit protilátkami a T-buňkami, takže na setkání s pravým virem je již připraveno. Tato metoda „rozebrání“ viru je rychlá na výrobu, daní za to je ovšem nízká teplota pro skladování, -70°C, převážení tedy musí probíhat ve speciálních chladicích boxech. Druhá vakcína od americké Moderny funguje na stejném principu, ale není potřeba tak nízká teplota. Cena je ovšem o něco vyšší než u ostatních.
Vakcína od Oxfordské univerzity a britsko-švédské společnosti AstraZeneca je takzvaně vektorová. Byl vybrán chřipkový adenovirus, napadající šimpanze, ale lidi ne. Do toho byly vloženy kusy genetického kódu koronaviru, a dále funguje stejně jako mRNA – donutí tělo vytvořit imunitu. Stejnou technologii používají i vakcíny Sputnik V z Ruska a Johnson&Johnson z USA. Viry použité k přenosu jsou ale jiné a J&J je navíc jen jednodávková. Očkování AstraZenecou je v některých evropských zemích omezováno kvůli obavám ze vzniku krevních sraženin a plicní embolie, nenašlo se ovšem žádné spojení, takže použití je naprosto bezpečné.
Dalším typem je inaktivovaná vakcína čínské státní korporace Sinopharm. Inaktivovaná znamená, že v injekci se nachází viry nemoci, proti které má účinkovat, jsou ovšem natolik oslabené, že slouží pouze k vybudování imunity.
Všechny vakcíny se liší účinností. To je ale metrika, podle které by se neměly porovnávat. Při klinickém testování se v poslední fázi naočkují desítky tisíc lidí (třicet až čtyřicet). Jen polovina ovšem dostane pravou dávku, zbytek dostane placebo. Po nějaké době se pak zkoumá, kolik lidí z jaké skupiny nemoc dostalo. Pokud je v obou stejný počet nakažených, účinnost je nulová. Pokud jsou jen v placebo skupině, tak stoprocentní. Tady tedy záleží na období a zemi, kde se výzkum prováděl. Pfizer se svými 95 % byl testován ve Spojených státech a Německu v letním období, kdy je aktivních případů nejméně, a tudíž menší šance nákazy. Hlavním cílem je ale zabránit vážným případům, což se daří všem, a vybudovat kolektivní imunitu.
Ne vše je ale tak ideální. Vakcíny můžou být použity jako efektivní zbraň v politické válce – například na Slovensku tajný nákup Sputniku Igora Matoviče málem zapříčinil rozpad vládní koalice, jejíž osud doteď není jasný. V Maďarsku, dalším ze států EU, se jím již očkuje i přes chybějící schválení agenturou EMA, stejně jako čínským Sinopharmem. O ten zažádal Čínu český prezident Miloš Zeman, i přes odpor ministra zdravotnictví. Ta navíc nedodala data o této vakcíně, takže existují pochybnosti o účinnosti a působení proti mutacím, kde se kvůli inaktivovanému viru zdá nepříliš funkční.
Zdroje:
https://hungarytoday.hu/hungary-vaccine-contracts-procurement-sinopharm-sputnik-v-price/
https://www.bbc.com/news/av/health-55625276
https://en.wikipedia.org/wiki/COVID-19_vaccine
https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(20)32623-4/fulltext
https://www.thelancet.com/article/S0140-6736(20)31866-3/fulltext
https://www.youtube.com/watch?v=mvA9gs5gxNY
https://www.youtube.com/watch?v=K3odScka55A
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7745181/
https://www.nytimes.com/2020/12/30/business/china-vaccine.html
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7787219/
https://www.ema.europa.eu/en/news/ema-recommends-first-covid-19-vaccine-authorisation-eu
https://www.bloomberg.com/graphics/covid-vaccine-tracker-global-distribution/
https://www.statista.com/page/covid-19-coronavirus