12. února 2020

Podcasty – mohou nahradit rádio?

Napsala Barbora Kůtová

     ,,Co děláš? Poslouchám podcasty. Co že to posloucháš?“ Podcast. Asi každý se s tímto termínem setkal ať už během běžného hovoru nebo na něj tohle slovo vyskočilo během brouzdání po internetu. Málokdo vám však dovede spolehlivě vysvětlit, o co se jedná. Pojďme se na něj tedy společně podívat.

   Co to je a jak vytvořit poutavý podcast?

   Když bychom se měli podívat na vznik samotného slova podcast, tak se dopátráme k tomu, že vzniklo spojením slov iPod (Pod = Personal On Demand) a anglického broadcasting, tedy vysílání. Za podcasting se obecně považuje šíření informací, zvukových nahrávek, které jistým způsobem konkurují rozhlasu. Naleznete je na internetu, pohodlnější je však stáhnout některou z mobilních aplikací a poslouchat je přímo z nich (např. Spotify). Záznam má sám o sobě délku pár desítek minut, ale v některých případech může nabýt délky až několika hodin. Pokud vás napadlo, že byste si nahrávání podcastů chtěli také vyzkoušet a říkáte si, že na tom nemůže přece být nic těžkého, tak se pletete. Celý proces od sepsání scénáře až po zveřejnění je velmi časově náročný a je během na dlouhou trať. Samotné upravování a stříhání nahrávky chvíli zabere a pokud si přejete, aby vaše nahrávky poslouchalo víc lidí, tak budete muset zapojit kreativitu a něčím svoji práci ozvláštnit. Například Filip Titlbach z Deníku N, jehož přednášky o rozmachu podcastů se naše redakce před pár měsíci zúčastnila, považuje odlišnost a zajímavost za jedny z nejdůležitějších aspektů při tvoření takového záznamu. Ve svých audiozáznamech se zabývá investigativními tématy a na závěr vždy přidá vlastní jízlivou poznámku. Navíc časté vtipy a přidání dalších zvukových prostřihů posluchače zaujme víc, než jednolité tlachání o čemkoli. Můžete si takto vytvořit i vlastní značku, což je pro budoucí úspěch celkem důležité. Také byste měli pokládat častěji otevřené otázky, jelikož pak se vám snadno stane, že dostanete jednoduchou a přímou odpověď - ano/ne a nebudete se mít kam pohnout.

    Výhody a nevýhody

    A jaké jsou výhody těchto nahrávek? K tomu, abyste začali tvořit, nemusíte hned zakládat rádio. Stačí mít počítač a kvalitnější mikrofon. Dalším pozitivem je snadná dostupnost a bezplatnost většiny podcastů. A najdou se nějaké nevýhody? Určitě. Pokud posloucháte delší záznam a na chvíli se ztratíte ve svých vlastních myšlenkách a nevnímáte pozorně, tak pak nevíte, o čem se mluví. V tom mají výhodu tištěné zprávy nebo internetová média. Ale jinak si myslím, že zde výhody převažují.

  A co Česká republika?

    K nám do Čech přišly podcasty relativně nedávno, ale jejich popularita každým dnem roste. Ohromnou výhodou je, že se dají poslouchat třeba v autobuse, díky čemuž se můžete během pár minut dozvědět nejnovější zprávy ze světa, nebo si zkrátit cestu poslechem rozebírání daného tématu. Není proto divu, že je poslouchá čím dál víc lidí a těší se takové oblibě. Samozřejmě, že v zahraničí je záznamů o dost větší množství a jsou rozmanitější, nicméně i u nás narazíte na několik známých tvůrců, jejichž tvorba stojí za poslech. Ze zpravodajství je to například výše zmíněný Filip Titlbach, jehož naleznete i na Spotify a uvede vás za pár minut do toho, co se momentálně děje na české i světové scéně. A rozhodně to není nuda. Mezi další u nás úspěšné podcasty patří Deep Talks, Proti proudu nebo Linka, v níž rozebírá Karel Kovář alias Kovy dosti poutavě a sugestivně nejrůznější témata, např. stereotypy, předsudky, generalizaci atd.

    Osobně se domnívám, že podcasty mají u nás velký potenciál, rádio ani další média však nenahradí. Vždyť noviny čte dnes ještě pořád spousta lidí, i když jim konkuruje televize a novinky se můžete dozvědět i na internetu. Sice ustoupily do pozadí a nejsou již zdaleka tak oblíbenou formou dovídání se nových zpráv a informací, ale nevymizely. A podobně to bude dle mého názoru s případem těchto nahrávek. Každé médium si svého posluchače/čtenáře někde najde.