Propuštěnec
vzpomíná s láskou
na řetězy.
Oběšenec
přemýšlí o provaze,
který přece zase tolik neřezal.
Ztroskotanec
lamentuje,
že se o něj nikdo nepostará.
Zaměstnanec
nadává,
že nemá jistotu.
A před sametem bylo vlastně líp.
Až na ocel na hranicích,
štěnice a svině,
fízly a katy v pohotovosti,
hnijící čest
a přeraženou páteř.
Kromě smradu síry
to vlastně ušlo.