12. října 2015

Placebo

Napsal Martin Jelínek

NULL

„Pokoušet se pojmenovat kapelu tak, aby to mělo smysl a reprezentovalo to vaši osobnost a kapelu jako takovou, nemá smysl, protože jména po chvíli ztrácí význam. Stávají se jen shlukem písmen, která si spojíte s určitými lidmi a hudbou. Nejdůležitější na jménu kapely je to, abyste si dokázali představit, jak ho skanduje čtyřicetitisícový dav pod vámi.“

[caption id="" align="aligncenter" width="461"] Brian Molko[/caption]

https://www.youtube.com/watch?v=pi_AJxsdOKo (Loud Like Love)

A také to byla reakce na módu devadesátkových kapel - pojmenovávat se podle různých drog. Takhle kdysi vysvětlil frontman londýnského uskupení Placebo Brian Molko, proč dal své kapele jméno zrovna podle placebo efektu. V roce 1995 to možná znělo trochu utopicky – Brian a Stefan Olsdal, se kterým se Brian náhodou dal do řeči na stanici londýnského metra, ještě ani pořádně neodmutovali a měli za sebou pouze prvních pár koncertů a nahrávek. Jenže už tehdy se od ostatních kapel odlišovali natolik, že jejich popularita stoupala neuvěřitelně rychle.

https://www.youtube.com/watch?v=5q3_NgOMcpk (První koncert Placeba – Londýn 1995)

A pak už to jelo – první plnohodnotné album, podpis s nahrávací společnsotí Hut Records, první klip, koncerty mimo Anglii...

https://www.youtube.com/watch?v=yFzJInAINxA (Debutový klip – 36 Degrees, 1996)

Za 20 let své existence vydalo Placebo 7 alb, z nichž se každé dostalo alespoň do top 20 britské hitparády. Osobitý styl doplňují hluboké převážně neveselé texty, u nichž si skutečně nejsem jistý, o čem vlastně jsou. Ale kdybyste vyrůstali s rozvedenými rodiči původem z USA a Skotska v Belgii, na střední škole v Lucembursku by vás šikanovali, v sedmnácti byste se sami přestěhovali do Londýna a naplno si uvědomili svoji bisexualitu, pak by vaše texty hloubku určitě také měly.

https://www.youtube.com/watch?v=0sfWduA_WC0 (Special Needs – 2003)

Odborníci škatulkují hudbu Placeba do britpopu, glam-rocku, pop-rocku i postpunku. Písničky bývají postavené na dvou akordech, v pozadí často znějí mírně disharmonické a monotónní prvky (pořád stejná linka kláves atd.). Výborně se mi u toho vzpomíná, přemýšlí, pracuje. Často také s Placebem překonávám smutek, stejně jako ho překonával Brian Molko, když hudbu a texty psal. Název Placebo tedy navzdory Brianově tvrzení alespoň trochu nabyl svého významu.

Někdo by mohl říct, že je to trochu psycho. A ono skutečně je. Ale bylo by to tak dobré, kdyby nebylo?

https://www.youtube.com/watch?v=XCcDkeAM4ks (Bitter End – živě na festivalu Sziget 2014)

Martin Jelínek

(Zdroj obrázku: flickr.com)