TADY MÁ BÝT OBRÁZEK Přibližně jednou za dva roky se Mars a Země dostávají do vhodné pozice natolik, že se otevře startovací okno, během kterého jsou vypouštěny sondy, které dopravují náklad k Rudé planetě. V těchto týdnech tedy odstartovala čínská družice a rover Tianwen-1, premiérová mise Spojených arabských emirátů Al-Amal, a nejdůležitější ze všech, americký rover Perseverance ( česky Vytrvalost).
Vysílání sond k Marsu se datuje do roku 1960, kdy se o to pokoušeli Sověti, první úspěch ale přišel až s americkou sondou Mariner 4; Mariner 9 byla poté první, která zakotvila na orbitě jiné planety. První rovTADY MÁ BÝT OBRÁZEKer byl americký Pathfinder, kterému se povedlo sbírat data po dobu tří měsíců. Ovšem nejznámější marťanskou misí musí být vozítko Curiosity, aktivní od srpna 2012, které i přes svou původně předvídanou dvouletou životnost odesílá informace o klimatu a geologii doteď.
Perseverance je mladší bratříček zmíněné Curiosity. Mají podobnou konstrukci i vědecké nástroje, avšak jiný úkol. Hlavní účel této mise je pátrat po známkách dřívějšího mimozemského života v kráteru Jezero, kde se dříve nacházela delta řeky s jezerem. Protože se předpokládá, že stejně jako na Zemi by se život i na Marsu vyvíjel ve vodě, bylo vybráno právě toto místo, mohly by se zde totiž nacházet biogenní prvky. Mimochodem, název Jezero je odvozen od vesnice v Bosně.
Perseverance obrovsky benefituje z dekády výzkumu, která uběhla od poslední podobné mise. Celkem nese sedm primárních výzkumných nástrojů, doplněných devatenácti kamerami a dvěma mikrofony. Pro napájení nejsou vhodné solární panely, které se nehodí pro mobilní zařízení operující v prašném prostředí, takže je rover vybaven radioizotopickým termoelektrickým generátorem. Ten obsahuje plutonium (konkrétně oxid plutoničitý PuO2), které svým rozpadem produkuje teplo, jež se takzvaným Seebackovým efektem přemění na elektrický proud. Jaké experimenty ale bude Perseverence provádět?
Jedním z prototypů na „palubě“ je MOXIE, zařízení, které generuje kyslík. Dosud musel být vyráběn, například na ISS, elektrolýzou vody, ta je ale ve vesmíru cennou komoditou. Atmosféra Marsu je tvořena oxidem uhličitým (CO2), který MOXIE umí rozdělit na kyslík (O) a oxid uhelnatý (CO). Tato technologie může být velice přínosná pro budoucí lidské kolonizátory. Aby mohly být sbírány vzorky půdy, je rover vybaven mechanickou paží s vrtačkou. Vyvrtané vzorky jsou zabaleny, prozkoumány a nafoceny a poté mohou být uzavřeny do tubusů, které budou odhozeny na povrch. Tam ale nebudou věčně – v roce 2026 bude Evropskou vesmírnou agenturou ESA vyslán další rover, jenž bude schopen vzorky sesbírat, dopravit k odpalovací rampě a ta je vystřelit k vozidlu, které je dopraví zpět na Zemi. Oči robota jsou kamery, jež jsou schopny vidět v téměř celém elektromagnetickém spektru, a mohou posílat fotografie v rozlišení 1600×1200 px (což se nemusí zdát jako moc, ale budou odeslány na vzdálenost 220 milionů kilometrů). Výpočetní výkon počítače je ale překvapivě malý, byl přirovnán například k hodinkám Apple Watch, což je zapříčiněno tím, že NASA se snaží využívat co nejověřenější a bezporuchové komponenty, vzhledem k tomu jak daleko je nejbližší servis.
TADY MÁ BÝT OBRÁZEK
Po sedmiměsíční pouti se 18. února blížilo přistání. Přistání na Marsu je těžké, ne nadarmo se mu říká sedm minut teroru. Kvůli vzdálenosti nemůže být řízeno lidmi, vše tedy probíhá automaticky. K povrchu se přistávací modul řítí rychlostí 19 000 km/h a pád brzdí tepelný štít, který tlačí řídkou atmosféru pod sebou a zároveň se zahřívá. V kilometru a půl nad povrchem se zažehnou motory, které dále brzdí, zatímco navigační systém se snaží vytipovat nejlepší místo pro přistání. Je vypuštěn padák o průměru dvacet jedna metrů, který ale stejně není schopen zajistit bezpečné dosednutí tunového, křehkého nákladu. Ten je totiž spuštěn na laně z obalu opatřeného raketami. Jakmile se kola dotknou povrchu, odpojí lano a odletí tak daleko, co mu jen zbytek paliva dovolí, aby nekontaminoval okolí. Šest minut po dosednutí již přišla první fotografie.
Tímto okamžikem skončil výzkum a vývoj pro inženýry, zatímco pro ostatní vědecké obory práce teprve začíná.
TADY MÁ BÝT OBRÁZEK
Zdroje:
NASA: https://mars.nasa.gov/resources/25489/perseverance-rovers-entry-descent-and-landing-profile/
https://mars.nasa.gov/mars2020/
https://mars.nasa.gov/#red_planet/0
https://mars.nasa.gov/news/8865/touchdown-nasas-mars-perseverance-rover-safely-lands-on-red-planet/
Twitter: https://twitter.com/NASAPersevere/status/1362507436611956736/photo/1
Wikipedia: https://en.wikipedia.org/wiki/Perseverance_(rover)
https://en.wikipedia.org/wiki/Mastcam-Z
https://en.wikipedia.org/wiki/Radioisotope_thermoelectric_generator
https://en.wikipedia.org/wiki/Curiosity_(rover)
Earthsky.org: https://earthsky.org/space/get-ready-nasa-perseverance-landing-feb2021
Real Engineering: https://www.youtube.com/watch?v=yqqaW8DCc-I&list=WL&index=34