31. května 2021

Pandemie očima optimisty

Napsaly Karolína KrejčováKristýna Krejčová

   Covid-19, virus, který nám kompletně narušil a změnil život. Pro většinu lidí je toto období velmi obtížné, dlouhé a asi navždy si jej budeme spojovat s miliony obětmi, samotou, zákazy a chaosem. Ale co když to není vše? Co když nám tento virus přinesl mnohem víc? Vždyť každá mince má dvě strany a člověk by neměl na všem hledat jen chyby. Je pravda, že je poměrně těžké pohlížet na něco takového jinak, než na neštěstí, vzhledem k tomu, že se jedná o stále aktuální téma a z odevšad slyšíme především to, jak nám toto období uškodilo. Ale už kvůli nám samotným bychom se měli pokusit nahlížet na současnou situaci i trochu optimističtěji. Měli bychom se pokusit najít pozitiva, která nám pandemie přinesla. A právě o tom by měl být tento článek.

    Začněme s tím, co napadne asi většinu z nás, a tedy ekologií. Právě v této oblasti měla pandemie obrovský vliv. Sice není pravda, že by byl zcela kladný, neboť se například zvýšilo množství domácího odpadu, vyrábí se více plastů kvůli hygieně a přes zimu se více topilo v domácnostech, ale ani pozitiv není málo. Jako nejzásadnější bychom rády uvedly enormní snížení emisí. Lidé byli více doma, jezdili jen do práce a nakoupit, méně se cestovalo do zahraničí, letadlová doprava se omezila na minimum, a i provoz továren byl uzavřením obchodů značně omezen. To vše dalo Zemi alespoň trochu času na zotavení, které můžeme pozorovat například v pročištění vzduchu, vod, měst a celkově přírody po celém světě. Například v Německu prý tato situace ze tří čtvrtin pomohla poprvé splnit klimatické cíle. Možná, že i letošní nečekaný příchod tradičního jara doprovázeného sněhem a mrazem mohl mít něco společného právě s pandemií…

    Dalším pozitivem je jistě také modernizace, a to vlastně ve všech oblastech. Díky této situaci lidé museli najít způsob, jak pokračovat ve svých životech a zároveň dodržovat všechna vyhlášená opatření, a proto se tento dlouho očekávaný přechod od tradičních metod výrazně urychlil. Online svět se stal hlavní tepnou veškeré komunikace. Lidé si osvojili nákupy přes e-shopy, z důvodu uzavření většiny kamenných obchodů. Školství bylo nuceno plnohodnotně nahradit prezenční výuku, a to výukou distanční, což bylo především z počátku v mnoha případech velmi komplikované a doprovázené nespočtem problémů a kritiky. Avšak jen pro tyto obtíže bychom neměli distanční výuku zavrhovat. Pokud by školy totiž byly schopné zapojit výuku na dálku do běžné výuky i po pandemii, mohlo by to pomoci mnoha studentům, kteří jsou například dlouhodobě v nemocnicích a nemohou tak docházet do škol, čímž se jejich vzdělávání značně komplikuje. A proto toto období můžeme chápat jako jakýsi zkušební režim, během kterého se testovalo převedení teorie do praxe a vychytávaly se chyby pro budoucí rozvoj online výuky. Modernizuje se i pracovní režim, kdy stále více a více firem přechází na home office, což může v budoucnu pomoci například matkám, které jsou doma s dětmi, nebo těm, kteří do práce musejí dojíždět velké vzdálenosti. Zároveň by tento způsob zpřístupnil práci i lidem, kteří jsou nějakým způsob zdravotně limitováni či se přestěhovali a dojíždění již pro ně není možné. Samozřejmě, že práce z domova není vhodná pro každé povolání a každého zaměstnance, neboť ne každý může na tento způsob práce reagovat kladně, alespoň v některých případech by však tato změna mohla usnadnit lidem výkon jejich zaměstnání.

    Modernizací prochází i zdravotnictví, úřady a politika. Díky koronaviru totiž na povrch vyplulo mnoho chyb a nedostatků, kterými tyto orgány disponují. Spousta lidí je zklamaná, znechucená a rozzuřená chaosem ve vládě, který vnímáme nejspíše všichni. Přece jenom neustálé vyměňování ministrů a každodenní příval nových jobovek a skandálů, to není zrovna obvyklé a reprezentativní. Avšak je důležité si uvědomit, že chaos může mnohé věci posílit. Možná, že díky tomuto zmatku budou chyby opraveny. Nebo nebudou, vše se zhroutí, ale tím se mohou otevřít dveře něčemu novému a může vzniknout něco lepšího, stabilnějšího a funkčnějšího. A to neplatí pouze pro vnitřní politiku. Covid-19 rozhýbal celý svět.

    Velký vliv mělo toto období i na hygienu. Tuto změnu jsme mohli pozorovat především na počátku pandemie, ale naštěstí část opatrnosti stále přežívá. Lidé si mnohem častěji myjí a dezinfikují ruce. Dávají si větší pozor, aby nekašlali, nezívali či neprskali bez zakrytých úst. V obchodech dodržují opatření a používají igelitové sáčky pro kontakt s potravinami (což je dobrá zpráva pro hygienu, ale ekologie a planeta asi zrovna nejásá). Také se snaží co nejvíce omezit kontakt s okolními předměty, například zábradlím, opěradly, klikami dveří a podobně, neboť právě těchto objektů se dotýká nejvíce lidí. Jednoduše jsou opatrnější, což by mohlo pomoci například i při prevenci proti jiným nemocem, jako je kupříkladu žloutenka či chřipka.

    Avšak koronavirus nás neovlivnil pouze materiálně. Výrazně totiž zasáhl i do mezilidských vztahů. Když se například ohlédneme zpět na začátek pandemie, vidíme, že se lidé po celém světě semkli. Bojovali společně a snažili si vzájemně pomoci. Neříkáme, že to částečně nepřetrvává doteď, avšak nyní jsou lidé už unavení a dochází k mnoha sporům. Nelíbí se jim, že jsou omezováni, což je v určité míře pochopitelné. Avšak když se nad tím trochu zamyslíme, sice nemůžeme trávit svůj čas tak svobodně, jak bychom pravděpodobně chtěli a i cesty do zahraničí jsou značně obtížnější, ale mnoho z nás alespoň tráví, či trávilo více času s rodinou. I to je obrovské pozitivum. Svým způsobem se vztahy v rodině upevňovaly a formovaly. Tím ale nechceme tvrdit, že to bylo ve všech případech tak růžové a nepřineslo to žádné potíže. Bohužel se například zvýšil počet případů domácího násilí. Rodiče museli zkombinovat práci, domácnost a starost o své děti, neboť školy i školky byly dlouhodobě uzavřeny a ne každý měl možnost jiného hlídání. Neustálým vzájemným kontaktem mohlo také docházet k mnohem více hádkám, které nejspíše nebyly zrovna příjemné, avšak i tyto rozbroje pomohly k vzájemnému porozumění. Navíc spolu příslušníci rodiny alespoň netrávili čas pouze na dovolené, večeři či výletech, ale byli spolu po celý den, tudíž společně sdíleli všechny okamžiky, mnohem více si povídali a celkově se stávali empatičtější k druhým. Zároveň nás tato doba donutila více se starat o své blízké, vzájemně si pomáhat a současně v nás vyvolala jakousi větší potřebu kontaktovat lidi, na kterých nám záleží.

    A nakonec nás napadá ještě jedna kladná věc. Jak jste si nejspíše všimli, Česká republika patřila, a v jistém smyslu stále patří, mezi nejvíce zasažené státy světa, na čemž samozřejmě není co oslavovat. Avšak když se na to kouknete z jiného úhlu pohledu, konečně o nás bylo slyšet a ostatní země si nás začaly všímat. Někteří dokonce teprve zjistili, že vůbec existujeme. A právě to je podstatné pro naši budoucnost. Je pravda, že dnes nepůsobíme zrovna dobrým dojmem, čemuž zrovna nepomáhají ani současné napjaté vztahy s Ruskem, ale třeba nám to, že o nás už alespoň ví, pomůže získat nové příležitosti.

    Jak už jsme řekly, koronavirus rozhýbal celý svět. Mění se lidé, společnost i životy každého z nás. Sice nyní se zdá, že je toto období pouze trestem, avšak možná se jedná o test. Test, který nás může nasměrovat na správnou cestu, který nám pomůže sjednotit a vylepšit naši společnost. Epidemie otevřela lidem oči a nyní je jen na nás, abychom zajistili, že se opět nestaneme slepými.