Ostravský speciál, díl 1. – Pivovárek Morava

NULL

[caption id="attachment_2323" align="alignright" width="111"] Pijte s rozumem![/caption]

Moji milí pivaři! Můžete se těšit na dvojitou nálož recenzí. Jako každý normální student opustil jsem o prázdninách studentský život a vše, co s ním jest spojeno. V mém případě to znamená vzdálit se co nejvíce strakonické dolině. Inu, přináším vám tedy recenze dvou piv, která jsou svým způsobem spojena s Ostravou, neboť právě tam jsem trávil svůj volný čas.

Pravda, mnohem více vypovídající by byla recenze Ostravaru – tedy jen a pouze ostravského piva. Mám ji sepsanou, ale publikovat ji budu, jen až dostanu velice špatnou náladu. Spokojte se tedy s těmito „neprofláklými“, o to více však zajímavými krasavci.

Morava v Ostravě? Funguje to!

Restaurace Spolek Dvanáctistupňový nefiltrovaný světlý ležák - Pivovárek Morava Světlý ležák českého typu

Způsob čepování: Přeci jen, byl jsem na dovolené, takže hlavním důvodem návštěvy restaurace Spolek bylo dát si něco dobrého. Když se mi ale naskytla příležitost dát si znovu (ano, jednou jsem již toto pivo měl, a to přímo v pivovaru!) tento výstavní kousek a tak nějak si na něj utříbit názor, nedokázal jsem odolat. Ovšem, čepování jsem neviděl. Následně jsem se slečny u výčepu zeptal, jakým způsobem „to u nich dělají“, jestli na hladinku, nebo na dvakrát. Odpověděla, že pivo pění tak, že musí čepovat na třikrát až čtyřikrát. Takový způsob ale může velice ovlivnit výsledný produkt.

Barva: Zlatá, pivo kalné (způsobeno absencí filtrace).

Pěna: Nádherně krémová, místy větší bublinky, stabilní, nekroužkuje.

Vůně: Sladovo-chmelová. Pozornější z vás si jistě všimnou příjemných chlebových tónů.

Chuť a říz: Zprvu zaráží neskutečně krémová pěna a hned na to velice slabý, téměř nepatrný, říz. Začátek je jen na okamžik sladový, pak velice pěkně přechází k chlebovosti a chmelové hořkosti, která je velice osobitá, nenudí. Pivo je pěkně zakulacené, konec hořký. Hořkost středně ulpívá.

Co na to pivovar: Pivovárek Morava se, stejně jako kupříkladu Bernard, rozhodl vydat „vlastní cestou“. Zakládají si na tradičním způsobu vaření piva a užívání tradičních surovin, bez jakýchkoli náhražek. Mnou hodnocený typ nefiltrují, pivo si tak zachovává nejen spoustu důležitých živin, ale také mnoho rozličných chuťových odstínů, které by v případě filtrace prostě zmizely. Sám pivovárek píše toto: „Vyznačuje se výraznou chlebnatostí a plnou chutí, která přechází plynule k hořkosti.“ Nedá se než souhlasit.

[caption id="attachment_2388" align="alignright" width="225"] I přes absenci řízu se jednalo o nevšední zážitek.[/caption]

Další komentář: Jediné, v čem vidím problém, je úroveň řízu. Ten byl tak nepatrný, že člověk prostě nemohl pít dál, i kdyby se na hlavu stavěl. Pivovárek uvádí, že si jejich konzumenti mohou užít „ten správný říz“. Neužil jsem si ho. Myslím si ale, že problém nebude v pivu, jako spíš v čepování a jeho ošetření v restauraci Spolek. Pivo prý strašně pění... tak nastavím větší tlak a ono pěnit přestane. Nemyslím, že by byla chyba přímo v produktu. Tento malý pivovar z Frýdku-Místku jde skutečně vlastní cestou a já tuto odvahu oceňuji. Půllitr, který jsem okusil ve Spolku, byl tak na 6 bodů. Vzhledem k tomu, že jsem jej již jednou měl a pamatuji si, jak si dávali záležet (šlo o restauraci Šatlava, která je součástí Pivovárku Morava) na čepování i nabídce různých způsobů podávání piva (šnyt, hladinka, nadvakrát, mlíko), se nebojím hodnocení posunout o něco výš.

7,5 maloťáska z deseti