NULL
Třináctý květen, den, který měnil dějiny lidské společnosti, aniž by o tom kdokoli z nás něco tušil.
Pro každého z nás je totiž velice příjemné ulehčit si čas od času práci, byť jen sebeméně. Právě k tomu přispěl 13. květen roku 1958, kdy dostal Švýcar Georges de Mestral během své procházky alpskou přírodou geniální nápad. Když se na srst jeho psa přichytával 
lopuch, začal přemýšlet nad tím, jak by se přilnavost listů lopuchu dala využít. Po několika krátkých chvílích dostal onen excelentní nápad. Suchý zip! Suchý zip, jenž každý den ušetří milionům lidí po celém světě mnoho času. Převratný vynález, díky kterému už si nikdo nemusí zdlouhavě zavazovat neposlušné tkaničky a rozčilovat se nad časem, který při vázání strávil.
Tato událost však není pro žádného Čecha natolik podstatná jako narození nejznámější 
a nejspíš i nejdůležitější panovnice našich dějin, Marie Terezie Valpurgy Amálie Kristýny Habsburské, většinou známé jen pod prvními dvěma jmény, Marie Terezie. Roku 1717 se narodila ve Vídni budoucí rakouská císařovna, která začala s nejosvícenějšími reformami, jaké habsburská monarchie kdy zažila. Mimo jiné sjednotila trestní právo v Rakousku a učinila přítrž jakémukoliv mučení při výslechu. Součástí její pozemkové reformy byl také katastr nemovitostí, první předchůdce dnes běžně používaného systému. Roku 1742, přesně v den jejích narozenin, se císařovně narodila dcera Marie Kristina. Po smrti milovaného manžela chodila Marie oblékaná výhradně v černých šatech, a to až do své smrti v roce 1780, kdy ji po dlouhodobých plicních problémech zmohlo nachlazení. Zanechala po sobě nejen mnohé reformy, ale také 7 potomků na 7 trůnech evropských velmocí.
Poslední, kdo dnes doplní trojici významných žen české historie, bude Charlotte Garrigue
-
Masaryková. První z prvních dam Československé republiky, nadaná klavíristka, výborná matematička a inteligentní filozofka. Narodila se v Chicagu, ale velkou část života strávila mimo USA. Když jí bylo 17 let, odjela do Lipska, aby studovala hru na klavír. Po nedlouhé době si však poranila ruku, a hry na klavír proto zanechala. Nadále ovšem udržovala kontakt s rodinou Göringových, u níž v Lipsku bydlela. Při jedné ze svých pozdějších návštěv také poprvé potkala muže, který jí změnil život, Tomáše Masaryka. Po svatbě s ním se přestěhovala do Prahy. Za první světové války byla vystavena velkému nátlaku českých i rakouských státních orgánů a krátce před koncem války byla zbavena svéprávnosti. Už nikdy se nezotavila ze své srdeční choroby a depresí. Zemřela 13. května 1923.
Matouš Baloun
(Zroje obrázků: pinterest.com, wikipedia.org, wikipedia.org, idnes.cz)
