TADY MÁ BÝT OBRÁZEK Počítače se od doby, kdy byli za druhé světové války chlazeny leteckými motory, výrazně zmenšily. To, co lidstvo dostalo na Měsíc, se dnes vejde do hodinek, a nejenom že se technologie zmenšuje, lidé se díky ní stávají také propojenější. Nabízí se nám tedy otázka: Jak daleko to může dojít?
Propojení mysli s mozkem není takové sci-fi, jak se může na první pohled zdát. Ve skutečnosti už totiž k němu dávno došlo. To, čemu se říká BCI (brain-computer interface), je vlastně způsob, jak provést naši myšlenku v počítači. Dříve to byli děrné štítky, dnes myš a klávesnice. Aktuálně je v přenosu dat nejpomalejším faktorem člověk, konkrétně jeho vlastní tělo. Aby se tedy z BCI odstranily prostředníky, museli bychom mít čip v hlavě. A právě o tom je Neuralink.
Po raketovém vzrůstu automobilky Tesla a stejně famózním úspěchu SpaceX začal jejich majitel Elon Musk pracovat na něčem novém. Tím má být společnost, která zabrání dominanci umělé inteligence tím, že z lidí vyrobí kyborgy, takže AI (artificial intelligence) nebude potřeba. V lebce bude implantovaný čip, nazvaný N1, pomocí kterého by člověk mohl komunikovat s počítači a jehož prototyp byl v livestreamu 29. 8. tohoto roku odhalen. Sice na praseti, ale ani Řím nebyl postaven za den.
Co by měl ale tento čip umět? Soustřeďme se na dvě hlavní složky – medicínskou a technologickou. Předně je si třeba říct, že podobné implantáty jsou vyvíjeny a testovány od devadesátých let a pohnout kurzorem či končetinou není takový milník. Tento čip zatím ukázal, že dovede velice pozorně sledovat tělo – jeho pohyb, puls, mozkovou aktivitu. Většinu toho umí i hodinky, ale ty provádějí mechanické pozorování, ne čtení v mozku. Mimo tyto aktivity bylo ale ohlášeno například i přehrávání písniček (a reklam pro neplatiče Spotify) nebo léčba/zmírnění některých nemocí, o tom si však povíme později. Jak ale může čip velký 6 × 4 × 1 mm komunikovat s mozkem, kvůli kterému je v lebce docela těsno? Odpovědí jsou elektrody tenčí než vlas, vedoucí skrz kost do tkáně. Jejich počtem (1024) Neuralink naprosto převálcovává konkurenci a právě v tomto ohledu skví jeho největší inovace. Ony elektrody jsou totiž do mozku zavedeny pomocí malého implantačního robota, podobného činností šicímu stroji, který by časem mohl celou operaci zvládnout za hodinu. Data z čipu se navíc přenášejí pomocí Bluetooth, celé zařízení je tedy kompletně bezdrátové. Již zmiňovaný prasečí experiment ukázal zavedení, nošení a EEG, ale co to výše zmiňované lékařské využití?
Tady se nachází kámen úrazu. Nemoci, které se Musk rozhodl léčit, jsou například Alzheimer, demence, deprese, nespavost a zranění míchy. To je úctyhodný seznam na člověka, který není ani doktor, ani vědec. Některá z těchto odvážných tvrzení nejsou ani blízko realitě; Neuralink nezačal ani s klinickými testy, ani s odbornými studiemi, zatímco kritický článek v MIT Technology Review byl publikován už den poté. Mimo jiné bylo slíbeno mnoho dalších schopností, některé až tak daleko, jako je „čtení myšlenek“. Společnost tedy naráží na bariéry neurologie, slibuje to, co nemůže splnit. Shrnul bych to tedy jako profesor Andrew Jackson z Newcastle University:
„Solidní inženýrství, průměrná věda.“
TADY MÁ BÝT OBRÁZEKZdroje:
https://www.bbc.com/news/technology-53987919
https://vedator.org/2020/08/elon-musk-ukazal-kyberprasata-dalsi-na-rade-jsou-lide/