Mnoho lidí si zcela mylně myslí, že vegetariánství je jenom o zelenině. Každý jídelníček má být pestrý a vyvážený, plný ovoce, zeleniny, obilnin a luštěnin. Obecně se dá říci, že dělení mezi jídlem podporující zdraví a tím, které způsobuje nemoci je v menší míře rostlinná strava oproti živočišné, a ve větší míře nezpracovaná rostlinná strava oproti téměř všemu ostatnímu.
Proč přejít na rostlinnou stravu:
Především se uvádějí zdravotní důvody, které by nás k tomu měly vést – prevence kardiovaskulárních chorob, rakoviny, Alzheimerovy choroby a diabetu II. typu. Dále udržení štíhlé postavy bez nadváhy či dokonce obezity a lepší trávení.
Stravovat se bezhlavě není možné ani u potravy smíšené. Pokud se lidé o svoji výživu nezajímají a nestarají, většinou to nedopadne dobře, buď se objeví obezita, anebo podvýživa. Pozor – podvyživený jedinec vůbec nemusí být štíhlý, naopak. Spoustě obézních osob byla poradci detekována podvýživa!
Dopad na planetu:
Rostlinná strava je pravděpodobně nejjednodušší a nejúčinnější cestou, jak redukovat náš vliv na planetu Zemi. Nejviditelnější rozdíl mezi jednotlivým druhem stravování je především v emisích skleníkových plynů, spotřebou vody, ale i potřebnou rozlohou půdy k nasycení člověka.
Výzkum, který byl zveřejněn během uplynulého roku, ukázal, že maso, zejména pak hovězí a vepřové, má negativní vliv na životní prostředí tím, že přispívá ke změně klimatu a znečišťuje krajinu a vodní zdroje.
Průmyslové zemědělství souvisí s počátkem nejhorší krize vymírání zvířat od zániku dinosaurů – lidstvo a naše hospodářská zvířata tvoří 96 % všech savců na Zemi. Navzdory tomu, že dobytek vyžaduje naprostou většinu obdělávané zemědělské půdy, tvoří maso a mléčné produkty pouze 18 % všech přijatých kalorií a přibližně třetinu přijatých bílkovin.
Odlesňování kvůli pastvinám pro dobytek spolu s přímými emisemi metanu z krav a používáním hnojiv vytváří tolik skleníkových plynů jako všechna osobní a nákladní auta s letadla dohromady. Živočišný průmysl ohrožuje ostatní zvířata jejich vyhubením a také způsobuje významné znečištění potoků, řek, a nakonec i oceánů.
Vědci varovali, že obrovské snížení konzumace masa je nezbytné, pokud chceme zabránit nebezpečné změně klimatu, přičemž spotřeba hovězího masa v západních zemích musí klesnout o 90 % a měla by být nahrazena větší spotřebou fazolí a dalších luštěnin.
Nejhorší dotazy na vegetariána:
Už jíš maso?
Může jíst vegetarián masový vývar?
Zvířata jsou k tomu určená. – K tomu jsme je určili my. A právě my to můžeme změnit, když si uvědomíme, že to v civilizované společnosti se všemi informacemi a možnostmi, které máme k dispozici, přestává být morálně ospravedlnitelné.
Člověk je od přírody všežravec. – Když se na to podíváme, tak člověk dokáže přežít jenom na živočišně (Inuité), tak i na stravě rostlinné (někteří Indové).
Ze zeleniny není dostatek železa. – Zelenina obsahuje v porovnání s jídelníčkem zahrnující maso stejné, nebo i větší množství železa. Vyskytuje se např. v červené řepě, brokolici, chřestu, celeru, zelí atd.
Ze zeleniny není dostatek bílkovin. – Rostlinná strava prokazatelně poskytuje dostatek bílkovin. Vyskytuje se např. v luštěninách, rýži, obilninách, ořechách, atd.
Více na:
https://www.platforma8.org/nejlepsi-vec-kterou-letos-muzete-udelat-pro-planetu/