NULL
Bylo průměrné snesitelné úterní dopoledne 22. 3. 2016, když se třeťáci a nás pár šťastlivců nasoukalo do školního klubu. Zde se měla konat beseda se současným ministrem zahraničních věcí ČR. Bylo nám vymezeno pouze 45 minut času, navíc zkrácených o 15 minut kvůli pozdnímu příchodu pana Lubomíra Zaorálka.
Přiznávám, že mé očekávání bylo založeno pouze na rozhovorech, článcích v nejrůznějších publikacích a páně Zaorálkových výstupech v televizi a dodnes si nejsem jista, jestli se mé téměř čistě negativní očekávání naplnilo, nebo ne. Tento článek jsem chtěla založit hlavně na odpovědi pana Zaorálka na mou otázku týkající se jeho vyjádření podpory Číně v jejím postoji vůči Tibetu. Nedostalo se mi však vůbec šance tuto otázku položit, a proto jsem nemohla dostat ani odpověď.
Pan Zaorálek je vskutku politik, a pokud si něco představíte pod pojmem politická řeč, je to to, čeho jsme byli ve školním klubu svědky. Odpověď na jasně položenou otázku ze strany studentů tak trvala okolo 15 minut, během nichž dokázal náš ministr zahraničí zabloudit k tématům od Brexitu přes Ukrajinu, uprchlickou krizi až po problémy v Indonésii. Jak si tedy dokážete sami spočítat, za celou dobu besedy se dostalo přesně na tři dotazy. K tomuto času musíme přičíst i úvodní slovo, kdy mělo dojít ke krátkému představení pana Zaorálka a funkce ministra zahraničí jako takové. Samotný úvod trval okolo 20 minut. 20 + 15 + 15 + 15 = 65. Každý čtenář si dokáže odvodit, že omezení jedné vyučovací hodiny jsme nedodrželi, ale nemyslím si, že by zrovna toto kterémukoli studentovi vadilo.
Oceňujeme přítomnost pana Zaorálka, obzvláště přihlédneme-li k událostem, které se odehrály toho rána v Bruselu. Přesto – mluvím sice čistě za sebe, ale mám pocit, že i když jsme se dozvěděli mnoho informací, nedozvěděli jsme se vlastně nic. Zároveň některá tvrzení, podávaná panem Zaorálkem jako čistá fakta, byla, řekněme, otevřená k diskuzi, na kterou ale nebyl čas (například vyjádření pana Zaorálka o dostatečné pomoci ČR v případě uprchlické krize).
Každopádně, ať už tato beseda zanechala na nás, studentech, jakýkoli pozitivní nebo negativní dojem, myslím, že se všichni shodneme, že to bylo přínosné dopoledne. Ne každému studentovi se poštěstí osobně se setkat s ministrem zahraničí a dlouhodobým politikem na plný úvazek. Tímto tedy děkuji panu řediteli i panu Zaorálkovi, že nám tato beseda byla vůbec nabídnuta a že se uskutečnila.
Markéta Scheinostová
(foto: mzv.cz, archiv Gymstr)