NULL
Jak říká Splichovala a Sparksova třetí definice žurnalistiky: pakliže je na žurnalistiku nahlíženo jako na povolání, musí v něm být obsažen i morální rozměr. Novinář by měl být člověk mající prostor přinášet objektivní pravdu a vyvážené zpravodajství. Za svobodu tisku se v minulém století vedly nesčetné boje. Nejdřív jsme se bili za novinářovu integritu, a když už se zdá, že problém leží spíše v novými médii způsobené existenční krizi, opak je pravdou.
Přestože se Česká republika spolu s dalšími evropskými státy drží na předních příčkách indexu svobodného tisku organizace Reportéři bez hranic, v celém svobodném světě je patrná negativní tendence, a to zejména v souvislosti s novými vlastníky periodik a jejich obchodními záměry.
Zpravodajství soukromé televizní stanice Prima tvořilo titulky článků poměrně nedávno, když spolu se zavádějícím překladem odvysílala rozhovor s jedním z křesťanských syrských uprchlíků, které Česká republika na jaře tohoto roku přijala v rámci evropských kvót. Pomalu ale vybublává na povrch, že se nemuselo jednat o jednorázovou záležitost, ale o systematické ovlivňování redakce vydavatelem zpravodajství.
[caption id="attachment_5239" align="aligncenter" width="1000"]
Foto: archiv DigiZone.cz – Ivana Dvorská.[/caption]
Na konci května přinesl server HlídacíPes.org důkaz takového podezření v podobě audio nahrávky. Tento přibližně jedenáctiminutový záznam přibližuje redakční poradu, jež byla věnována reportážím o uprchlících. Tu vedla šéfredaktorka Jitka Obzinová, ale zúčastnil se jí také zástupce majitele televize Luboš Jetmar.
Stručně řečeno, z počátku Obzinová uvádí poradu tím, jak se z imigrační otázky stala krize, ke které je potřeba zaujmout určitý postoj. Poté přichází na scénu pan Jetmar, údajně pozván jakožto člověk s letitými zkušenostmi z arabského světa, jehož příspěvek do diskuse je veden v ryze negativní tónině, a to především ve smyslu střetu neslučitelných kultur, ignorace našich zásad a toho, že se obává, že tento problém může ještě více eskalovat. Závěrem Obzinová ještě jednou připomíná, že tyto obavy vedení jsou pro obsah zpravodajství určující a že pokud je někdo nesdílí, nebude mu bráněno v odchodu.
Samozřejmě můžeme namítat, že není znám kontext všech událostí a že se může jednat o pouhý zlomek porady, přestože takovou skutečnost šéfredaktor serveru HlídacíPes.org Robert Břešťan nejednou popřel. Ale nelze vyvrátit, že těchto až hororových 11 minut je přímým důkazem toho, že ve zpravodajství FTV Prima asi není úplně vše v pořádku.
V návaznosti na nahrávku byla také vypracována dlouhodobá analýza, ze které vyplývá, že zatímco v dřívějším období tvořily zpravodajství především reportáže neutrální, v poslední době převažují ty, které vyobrazují uprchlíky v negativním světle. Samozřejmě můžeme debatovat o objektivitě tohoto serveru, pakliže vezmeme v potaz, že není definován jako způsobilý orgán. Přesto má ale bezpochyby právo, jako každé jiné médium, vypracovat vlastní zprávu, ze které bude vycházet.
V neposlední řadě si ale musíme uvědomit, že v tuto chvíli nemuselo dojít pouze k porušení jakéhosi kodexu, integrity novináře nebo všeobecné morálky, ale zároveň se dostáváme na poměrně tenký led, neboť ve výsledku, tj. v odvysílaných reportážích, mohlo dojít k porušení zákona.
Touto problematikou se zaobírá české právo, a to konkrétně Zákon 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání § 31 odst. 3., který nařizuje provozovateli vysílání zajistit vyváženost a objektivitu zpravodajských a politicko-publicistických pořadů. Podněcování k nenávisti je také předmětem téhož zákona (§ 32 odst. 1. písm. c), který ukládá povinnost zajistit, aby pořady nepodněcovaly k právě již zmíněné nenávisti z důvodu nejen pohlaví, ale i víry a náboženství nebo rasy a barvy pleti.
K situaci se již vyjádřili mnohé osobnosti české novinářské scény v čele s Ondřejem Neffem, který byl hostem Daniely Drtinové v pořadu DVTV. Ten neshledává pozorování serveru HlídacíPes.org relevantním a upozorňuje, že vedoucí vydání na základě myšlenkového konsensu určuje kurs vysílání a jednotliví reportéři mají, stručně řečeno, povinnost se jím řídit. Na druhou stranu je ale ze svědectví již zmíněného serveru patrné, že si zaměstnanci Primy uvědomují, že trh práce je neúprosný, a tak raději volí cestu uposlechnutí, než aby museli čelit případné výpovědi, kterou jim bylo nepřímo vyhrožováno, jak je vidno z přepisu redakční porady.
Neff zároveň vyžaduje aktuální vyjádření od nezávislého orgánu, v tomto případně je jím Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Z jejího monitoringu vysílání z roku 2014 vyšla Prima prakticky bez úhony.
Autoři příspěvků na programech Prima a NOVA stereotypizaci nevytvářejí, pouze jí občas podléhají, jsouce ve vleku všeobecného celospolečenského diskursu.
(Úryvek ze zprávy RRTV)
Následně byl v roce 2015 vydán další rozsáhlý monitoring pokrytí migrační krize, ve kterém se uvádí například častá přirovnání uprchlíků k ničivým přírodním živlům. V této zprávě byla vznesena určitá podezření, na jejichž vysvětlení Rada udělila lhůtu 30 dnů. Žádné další kroky však nebyly učiněny. Na základě toho, že nebyly přijaty žádné sankce či jiné postihy, vydala FTV Prima vyjádření k celé kauze s odkazem na provedenou analýzu, ve které závěr monitoringu překroutila ve svůj prospěch. Každopádně kvůli dalším pochybnostem bylo zadáno nové hloubkové pozorování, jehož výsledky budou známy přibližně v září.
Pozadu nezůstal ale ani Jan Moláček, reportér pořadu Reportéři ČT, který proběhnuvší události komentoval na svém facebookovém profilu.
Mimo jiné se předseda Rady Ivan Krejčí v Radiožurnálu vyjádřil, že interní pokyny a výsledný obsah reportáží nemusí být nutně to samé, a tak Rada nemá dostatek důkazů, aby podnikla další kroky.
Celý rozhovor s panem Krejčím si můžete poslechnout:
Miloš Zeman na své nedávné návštěvě Jihočeského kraje prohlásil, že Prima byla naopak jedinou televizní stanicí, která zvládla poskytnout divákovi objektivní reportáže týkající se uprchlické krize.
Celou kauzu se kromě již několikrát zmíněné Rady pro rozhlasové a televizní vysílání výrazně zabývají i česká média, a tak polemice a vyjádřením nad celým případem ještě pravděpodobně není konec. Na komentář a subjektivní pohled na celou věc se můžete těšit v pokračování tohoto článku.
Tomáš Pacovský