Muay thai vznikl v Thajsku a velmi se podobá boxu a kickboxu. Akorát s rozdílem, že zde se smí používat údery lokty a koleny.
Údery máme například tyto: direkt, hák, zvedák, loket.
A kopy tyto: pushkick, lowkick, roundkick, highkick, koleno.
Nejdůležitější u těchto úderů a kopů je síla, flexibilita a technika. Dále jsou v tomto sportu důležité úhyby, kryty a obrany, ale hlavně základní postoj.
S thajským boxem jsem začala v mých 12 letech, protože jsem moc chtěla umět nějaké bojové umění. Shodou okolností kamarádka mojí maminky byla soukromá trenérka thajského boxu. Nadšená jsem se přihlásila a hned po týdnu jsem měla první hodinu. Trénovala jsem tam s ní sama, protože tenhle sport moc lidí neznalo, ale to mi nevadilo. Na začátku jsme se s trenérkou rozehřály různými cviky (kliky, dřepy, cviky s činkami apod.) a pak jsem se šla učit základní postoj.
Základní postoj uděláme tak, že máme jednu nohu vpředu a druhou vzadu, pokrčíme se v kolenou, tím si vytvoříme těžiště. Důležité je také mít obličej stále krytý pěstmi. Když člověk umí tento základ, má obrovskou výhodu při zápasech, protože má menší šanci, že skončí na zemi hned po první ráně.
Vypadalo to celkem snadně, ale ve skutečnosti to tak lehké nebylo, protože jsem musela zpevnit celé tělo a najít si těžiště, abych udržela rovnováhu.
Když jsem se toto naučila, přešli jsme k prvnímu úderu. K direktu. Jedná se o jednoduchý úder pěstí, kdy prostě míříte před sebe. Důležitá je zde rotace v trupu a síla, kterou udeříte. Údery jsem trénovala na boxovacím pytli a na boxovacích lapách, což jsou takové tvrdé polštáře, do kterých se dá zasazovat údery bez rizika modřin a zlomenin. Ze začátku mi to moc nešlo, ale časem jsem se to naučila.
Každou hodinou jsem se učila nové údery a kopy a zlepšovala jejich techniku. Později se k tréninkům přidali další lidé, co se o tomto sportu dozvěděli. Mezi nimi byla i moje kamarádka, které jsem muay thai doporučila já. A tak jsme spolu všichni trénovali. Dokonce jsme někdy měli i menší zápasy v tělocvičně. Jelikož jsem tam byla nejdéle, většinou jsem vyhrála.
Při zápasech jsme používali boxerské rukavice a někdy chrániče holení. Začalo se vždy pozdravem a poté už jsme mohli zápasit. Postupem času jsme se hodně zlepšovali a o to těžší pro nás soupeření bylo.
Před rokem si bohužel naše trenérka prošla těžkým obdobím a musela tréninky ukončit. Já jsem ale s thajským boxem neskončila a trénovala jsem dál. Dívala jsem na zápasy a učila jsem se nové techniky.
Několik měsíců poté jsem však začala mít problémy s kolenem a doktor mi zakázal se tomuto sportu nadále věnovat. Teď už se tedy mohu maximálně sledovat zápasy v televizi nebo na internetu. Ale až se problém s mým kolenem vyřeší, určitě se k tomuto bojovému umění hodlám vrátit.
Tento sport mě opravdu baví a nerada bych se s ním rozloučila navždy. Navíc je skvělý pro sebeobranu a trénování pozornosti, síly a flexibility. V budoucnu bych thaibox ráda naučila i další lidi, kteří o to projeví zájem.
Thajský box doporučuji všem alespoň jednou vyzkoušet. Jedná se o zajímavý styl bojového umění, který rozhodně stojí za zmínku.