26. října 2014

Manifest pivního znalce

Napsal Vít Malota

NULL

Vážení milovníci zlatavého národního moku!

[caption id="attachment_2324" align="alignright" width="200"]Na zdraví! Na zdraví![/caption]

Pivo vzbuzuje všelijaké reakce. Pravda, většina z nás nedá dopustit na chvilky strávené s přáteli a půllitrem v hospodě, či na posezení o samotě po dlouhém a náročném dnu ve stylu já – lahváč – fotbálek. Pivo osvěžuje, zahání žízeň, sbližuje nás i s nesbližitelnými. Opačné pohlaví činí přitažlivějším, dodává pocit naprosté kontroly nad jakoukoli situací. Vše z toho je dobré (pokud s tím umíme správně zacházet).

Je zde ale i druhá stránka. Spousta lidí vidí pivo jako „buranský nápoj“. Vidí jen otylé podnapilé chlapy, jak vyřvávají hymny svého oblíbeného družstva. Vinaři se nám smějí, jelikož víno je nápojem noblesních gentlemanů a na jeho úroveň nemá žádný jiný alkohol šanci dosáhnout.

Rozhodl jsem se tedy vzít své „pití“ za ten správný konec. Nepít na kvantitu, ale na chuť. Zkoumat, objevovat, neustrnout u jedné značky s tím, že ostatní jsou „blivajzy“. Díky naučné literatuře a mnoha hodinám strávených rozmluvami s těmi nejpovolanějšími rozhodl jsem se rozšířit pivní osvětu i mezi své známé a přátele s pomocí profesionálně prováděných pivních recenzí. Sami budete překvapení, kolik různých nuancí lze v pivu objevit. Kolik rozličných vůní a chutí. Jak způsob čepování ovlivní výslednou chuť, pěnu i říz. Půjdu proti proudu! Při svých recenzích zásadně piji pivo v obleku a noblesně. Nejde o nápoj buranů. Podstatné je, JAK se pije.

Proto vás prosím, až budete mít před sebou čerstvě načepovaný půllitr, zastavte se na chvíli. Zkontrolujte barvu, lehce přivoňte. Už z vůně se dá vyčíst ledacos. Potom ochutnejte. Stačí jeden doušek, který pořádně poválíte na jazyku. Pivo by se mělo dostat ke každému skrytému koutu vašich úst. Cítíte? Ten říz, sladové tóny, ulpívající hořkost...     A to vše je jen začátek. Nevěříte?

Vít Malota