|
TADY MÁ BÝT OBRÁZEK Na střední škole Lukáš Černý spoluorganizoval Budějovický majáles a dnes pracuje pro Red Bull, pod jehož záštitou měl na starost např. mistrovství světa v hodu vlaštovkou, kterého se zúčastnilo 46 tis. lidí ze 60 zemí. |
Lukáš Černý je předsedou spolku Díky, že můžem, který každoročně pořádá Korzo národní. Skupinu tvoří dvě desítky studentů a mladých lidí a s pomocí dalších dobrovolníků již od roku 2014 organizují spoustu performancí, přednášek a upomínkových akcí v den výročí 17. listopadu. V letošním roce se oslavy musely přizpůsobit nepříznivé epidemiologické situaci, a tak probíhaly jinak, než tomu bylo doposud. V tomto rozhovoru se dozvíte, jak to celé začalo, co je pro organizátory důležité a jak tentokrát probíhaly koronavirem značně zkomplikované přípravy (uskutečněn byl již na podzim roku 2020, chtěli jsme jej ovšem zveřejnit až v tištěném vydání, proto jej čtete až teď).
Co se Vám vybaví jako první, když se řekne sametová revoluce?
Svoboda.
Co je pro Vás svoboda?
Svoboda je především zodpovědnost.
Jaké byly prvotní impulsy pro zorganizování oslav 17. listopadu?
Všechno začalo vlastně náhodou, v roce 2014 jsme byli osloveni organizátory 20. výročí sametové revoluce, jestli bychom nechtěli uspořádat 25. výročí, nám tehdy bylo kolem 20 let, pořádali jsme Budějovický Majáles a přišlo nám to jako skvělý nápad a příležitost, takže jsme tenkrát řekli osudové ano, aniž bychom si uvědomovali, co všechno příprava oslav sametové revoluce obnáší. Byli jsme tak trochu naivní, ale právě ta určitá naivita přináší do naší organizace ten správný přístup k věci a to, že všechno je možné. Vždyť i vlastně samotní studenti během sametové revoluce byli naivní.
Já jsem se v roce 2014 na přípravě samotných oslav aktivně nepodílel, jen na ideových základech, jelikož jsem na to neměl čas, poté jsem na necelé 2 roky odjel pracovat do zahraničí na centrálu společnosti Red Bull a po svém návratu jsem se do organizace v roce 2017 vrátil.
Moji kolegové si hned po oslavách v roce 2014 uvědomili, že pokud chceme opravdu změnit vnímání sametové revoluce, musíme z oslav udělat každoroční tradici tak, abychom dokázali naše myšlenky komunikovat kontinuálně a konzistentně.
V roce 2015 jsme tvrdě narazili na realitu, v níž nebyly podobné oslavy při nekulatých výročích důležité ani pro samotné instituce, neměli jsme dostatek peněz, a proto se nám ani nepodařilo Národní třídu uzavřít pro dopravu.
Z toho důvodu se tenkrát oslava udála jen na piazzetě Národního divadla, i proto za námi ve stejný rok přišel Pavel Bouška, náš první donor, s tím, že nám pomůže zajistit financování, tak abychom mohli výročí sametové revoluce slavit každý rok.
V roce 2016 oslava proběhla už v takové podobě, jakou znáte z několika posledních let, celá ulice byla uzavřena, pulzovala pozitivní atmosférou, a tak nabízela prostor k důstojné oslavě 17. listopadu. V tomto roce podle mě vznikl dobrý základ pro udržení tradice oslav a začalo se nám dařit přesvědčovat instituce, nadace i soukromé donory, že nastolení takové tradice je důležité pro vyrovnání se celé společnosti s událostmi před 17. listopadem.
Od té doby se nám daří každoročně posouvat celou organizaci dále, nabírat nové mladé členy týmu, rozšiřovat samotné oslavy o nové prvky, postupně vše profesionalizovat a nastolovat tak agendu 17. listopadu, tak aby nebyl vnímán jako den, kdy vyjadřujeme nesouhlas se současnou politickou situací, chodíme demonstrovat, ale spíše jako den vnitřní reflexe každého z nás a uvědomění si důležitosti svobody v současném světě a že ji máme právě díky sametové revoluci.
V čem si myslíte, že by mohly tyto oslavy spojit generace?
Dlouhodobě v naší organizaci dáváme prostor mladým lidem, aby svým pohledem ovlivňovali, jak česká společnost vnímá 17. listopad. Je pro nás důležité, aby oslavy zůstaly aktuální a atraktivní právě pro mladou generaci a zároveň důstojným způsobem připomínaly listopadové událost generaci starší. To vyžaduje inovativní a kreativní přístup tak, aby oslavy byly relevantní pro všechny. Věřím, že právě pro starší generaci je důležité, že i pro nás mladé je tento den důležitý a nezapomínáme na něj a jsme za něj vděční. Zároveň veškerý program připravujeme tak, aby si ho mohly užít celé rodiny spolu.
Kdy jste začali s přípravami letošního ročníku a kdy jste dospěli k závěru, že to naživo uspořádat nepůjde?
Během přípravy “normálních” ročníků na začátku roku vymyslíme základní koncept oslav a jejich sdělení a poté postupně připravujeme konkrétní body programu. Letos jsme museli vymýšlet 3 varianty, jak lidem připomenout sametovou revoluci a jak do nich propsat naše poselství. Ale myslím, že právě pevné ukotvení oslav a našich myšlenek nám pomohlo relativně pružně reagovat na situaci a vymyslet takovou formu oslav, která bude důstojná i bezpečná.
V květnu jsme proto začali připravovat tyto varianty oslav tak, abychom byli připraveni na různé scénáře vývoje epidemie. Když se situace v červnu začala zdánlivě uklidňovat, vypadalo to, že by i oslavy mohly proběhnout v normálnímu režimu, proto se na této variantě pracovalo nejintenzivněji. V srpnu jsme se začali scházet se zástupci KHS a odboru bezpečnosti na magistrátu a všechny varianty s nimi pravidelně konzultovat. Když se situace na konci srpna začala zhoršovat, začali jsme více pozornosti celého týmu směřovat na varianty omezené koronavirem. Nejprve to vypadalo, že budeme schopni připravit oslavy bez programu, u kterého se lidé zastavují a vzniká tak vyšší riziko přenosu nemoci, to se ovšem v půlce října změnilo a nám začalo být zřejmé, že budeme muset oslavy připravit bez jakéhokoliv programu na ulici a budeme muset přenést atmosféru oslav přímo k lidem domů, což doufáme, že se nám podařilo.
TADY MÁ BÝT OBRÁZEK
Co je pro Vás klíčové při sestavování programu a co tam podle Vás nesmí chybět?
Celá akce je připravována s důrazem na demokratické hodnoty, lidská práva a jasné prozápadní a proevropské směřování naší země. Mezi hlavní cíle patří přeměna ulice a důstojný prostor pro oslavu tohoto významného státního svátku skrze kulturní událost. Náš bohatý a rozmanitý kulturní program (hudba, divadlo, literatura) dotváří atmosféru oslavy státního svátku a příchozím dává možnost užít si oslavy v plné míře. Důraz klademe na přímé zapojení návštěvníků do programu na ulici, aby si z oslav odnesli silný a osobní zážitek. Dochází tak k umocnění emocí spojených s tímto dnem a k promítnutí námi komunikovaných hodnot a myšlenek do zážitků, které si návštěvníci z akce odnášejí.
Abychom byli schopni komplexně, jednoduše a konzistentně naplňovat naši misi, definovali jsme si několik okruhů a principů, které dodržujeme při přípravách veškerých našich aktivit. Cílem těchto okruhů je zobrazení nejrůznějších podob svobody i nesvobody ve vztahu k událostem 17. listopadu a jeho současnému odkazu:
1) Kulturní program
2) Důstojný prostor pro oslavu státního svátku
3) Přímé zapojení návštěvníků
4) Bezpečnost, pohodlí návštěvníků a silná vizuální stránka
5) Komunikace s návštěvníkem
Jak jste přišli s nápadem rozvážet jídlo za účelem pomoci seniorům?
S nápadem přišla kolegyně -> více zde: https://www.heroine.cz/spolecnost/3512-jak-17-listopad-vidi-nejmladsi-generace-smysluplnost-charita-a-svoboda-pro-vsechny
Do oslav se zapojuje i spousta dobrovolníků. Jaká věková kategorie je převážně tvoří a s čím vším pomáhají?
Každý rok nám s přípravami oslav pomáhá přes 100 dobrovolníků, nejčastěji nám pomáhají lidé ve věku 15-30 let, ale najde se i spoustu starších, kteří se do realizace oslav zapojí. Pro nás jsou dobrovolníci důležití především proto, že jsou to právě oni, kteří komunikují s návštěvníky ulice a dotváří tak celou atmosféru oslav. Jde nám o to, aby právě lidé, kteří se rozhodnou 17. listopadu dobrovolničit, mohli svůj entusiasmus pro oslavy předávat návštěvníkům. V dřívějších letech nám dobrovolníci pomáhali i s realizací programu, ale od toho upouštíme tak, aby si den mohli užít tou nejpříjemnější prací na ulici, a to pomáháním návštěvníkům.
Sám jste sametovou revoluci nezažil. Vyprávěli Vám rodiče, když jste byl malý, o životě v totalitě?
Moji rodiče byli také velmi mladí, moje máma pomáhala tisknout plakáty hned 19. listopadu, jelikož v té době studovala vysokou školu. S rodiči jsme si o životě před sametovou revolucí povídali, ale když jsem byl malý, tak ne moc často.
Jak podle Vás vzbudit v dětech zájem o historii a současné dění? Dělají to dle Vás školy dostatečně?
To je hrozně složitá otázka, některé školy ano, některé ne. My jsme se v loňském roce rozhodli tomuto tématu věnovat a nabídnout možnost učitelům i žákům si zrealizovat vlastní oslavy svobody na své školy, a tím je i trochu více pochopit a zároveň si vyzkoušet, jaké to je něco zorganizovat pro své spolužáky. Projekt se jmenuje Samet na školách, v rámci kterého si mohou školy objednat workshop/přednášku/výukové materiály od 30 vybraných neziskových organizací.
Myslíte si, že se společnosti daří plnit cíle, které si zadala po pádu komunistického režimu?
Těch cílů jsme si tenkrát jako společnost nastavili strašně moc. V celé společnosti panovalo obrovské nadšení a jelikož jsme jako společnost neměli s takovou situací moc zkušeností, tak spoustu našich cílů bylo nereálných. I proto jsme zažili období deziluze a divokých 90. let, kdy jsme se jako společnost učili se svobodou zacházet. Myslím, že spoustu z toho se nám povedlo naplnit, žijeme v demokratickém státě se svobodnými volbami, ale na druhou stranu žijeme ve státě, kde jsou velké sociální rozdíly ve společnosti, státě nerovných příležitostí, kde záleží komu a kde se narodíte. Žijeme ve státě, kde je ekologie až v pozadí (i když jedny z prvních demonstrací před 17. listopadem byli právě kvůli ekologické situaci naší země). Takže myslím, že něco se nám podařilo naplnit, něco ne, což je způsobeno vývojem v 90. letech a nereálným nastavením očekávání naší společnosti.
Jak můžeme z pohodlí domova letos projekt podpořit?
Podpořit nás může kdokoliv účastí či sledováním toho, co děláme.