NULL
Jak snadné je být poblouzněn létem...
Tančit žíznivými loky,
pátrat prsty v dunách vod,
nechat spadnout nebe kapky,
přijmout fádní moře svod.
Snít o plavbě po nebi širém,
hle plachetnici v dáli plout,
jak střeží si svůj hvězdný harém.
A tiše ve snu pikle kout.
Pak rána probouzeti nahá
a svlažovat je sprškou ros,
kam až mi drahá paměť sahá.
Brouzdat trávou zcela bos.
Léčit bolest chutí jahod
i lásky vínem zapíjet.
Pak vypravovat vlákna příhod,
co rdousit čas, to zabíjet.
Ke konečným to letním kláním,
patří rovněž vzdáti čest,
úklon k slunců zaplouváním,
tam, kde světla dosti jest.
Kateřina Vejvodová