Už se mu sbíhají sliny,
chuť Pobřeží slonoviny.
Kakaem posypán tence
pokrm řídké konzistence.
Ostrov z krupice a mléka
obemílá mastná řeka,
mléčný tuk, mléčná sušina,
kapka dopadá do klína.
Zvrhlá mysl, pekla hodna,
lžíce protne kaši do dna.
Spodek vzhůru, svršek dolu,
posyp s kaší mísí spolu
Než doběhneš pro vařečku,
promění ji v hnědou břečku.
Dopustil se nemravnosti,
přesto papá bez starosti
Znehodnotit takhle stravu,
po uši již v hanbě plavu.
On však zcela bez ostudy,
plnou lžíci cpe do huby.
Potrestán jest jedlík smělý,
za svůj hřích potupě čelí.
Před mícháním nevykasá,
rukáv jenž teď máslo nasál.
Upatlán si uvědomí
chybu svou, rukama lomí.
Z toho plyne poučení,
pro míchače místa není.