NULL
Naše dějiny by se daly přirovnat k „papiňáku“, který v sobě hromadí celospolečenské napětí. A jak už to bývá, je-li tlak neudržitelný, hrnec bouchne. Po celé věky střídáme dvě polohy: míru a války. Žádná z nich netrvá věčně. A to platí i pro Ukrajinu.
Chtěl bych se, jako pokračování svého článku o krizi na Krymu, podívat na události posledních měsíců odehrávajících se na Ukrajinském území. Musím podotknout, že i přes zoufalý nedostatek stoprocentně potvrzených skutečností, jsem se snažil vyhnout různým extrémním a myslím, značně přibarveným teoriím a zprávám, které se vyskytují na obou stranách konfliktu. Jak ze strany Ruska, tak ze strany Ukrajiny. Nemohu se samozřejmě tu a tam ubránit subjektivnímu názoru, ale věřím, že má každý z vás svou hlavu a nebude to, co řeknu, brát jako dogma. Pokusím se odpovědět na základní otázku: proč vůbec k ukrajinské krizi došlo? Jako vždy, odpověď hledejme v minulosti.
Rusko / Ukrajina
Ukrajina patří k evropským zemím s nejbolestivějších historií. Během své existence musela přetrpět mnohá strádání. Od invaze Mongolů přes nadvládu Polska až po připojení k Sovětskému svazu. Poslední ze zmíněných bodů pro Ukrajinu znamenal zřejmě nejčernější kapitolu v dějinách. Po pádu carského režimu byla vyhlášena První ukrajinská republika, která existovala mezi lety 1917 – 1919 a zanikla po tlaku ze strany ruských bolševiků. Část území potom připadla Polsku a část byla vedena jako jedna z republik Sovětského svazu. Tím se dostáváme do třicátých let 20. století (1932 – 1933), kdy Stalin na Ukrajině vyvolal řízený hladomor, kvůli němuž zemřelo přes 5 mil. mužů, žen a dětí.Na rozdíl od Kyjeva, který byl normálním evropským městem, převzalo Ruské velkoknížectví způsob vlády od Mongolů. Tento asijský směr poznamenal vývoj Ruska na celá staletí a je patrný ještě dnes.
Oranžová revoluce
Na první pohled by se mohlo zdát, že událost stará 10 let nemůže přece tolik osvětlovat současné dění. Je však krutým faktem, že právě tehdejší prezidentská volba byla nejen varováním před Janukovyčem, o kterém se později zmíním podrobněji, ale také jednou z posledních nadějí utlumení ruského vlivu. Leč...O nejvyšší státní pozici se utkali tehdejší premiér Viktor Janukovyč a opoziční kandidát Viktor Juščenko. Oba představovali diametrálně odlišné (tedy alespoň to tak vypadalo) způsoby smýšlení. Janukovyč s podporou východní části Ukrajiny a prezidenta Putina prosazoval proruskou orientaci, zatímco Juščenko hlásal posílení kontaktů a vztahů se Západem.
Podle oficiálních výsledků vyhrál v prvním kole Juščenko se ziskem 39,87 % hlasů, kdežto jeho protivník Viktor Janukovyč dostal 39,32 % hlasů. Ten pravý souboj se ale měl odehrát až v kole druhém. Během voleb došlo například k zastřelení policisty, či krádeži volební urny. Obě strany se navíc neustále osočovaly z nepovolené agitace. Podle předběžných průzkumů vedl Jusčenko až o 9%. Oficiální výsledky ovšem mluvily jinak. Janukovyč byl vyhlášen vítězem se ziskem 49,5 %.
[caption id="attachment_2179" align="alignright" width="300"]
Demonstrace příznivců Viktora Juščenka (foto: ČTK)[/caption]
Opozice se okamžitě odvolala k Nejvyššímu soudu. Ten, s podporou USA, Kanady, EU a protestujících Ukrajinců nařídil opakování druhého kola. V tom Juščenko získal bezpečných 56 % a stal se novým prezidentem.
V roce 2010 se o Viktoru Juščenkovi psalo jako o prezidentovi „zklamaných“ nadějí, neboť nedostál svému slibu a Ukrajinu blíže západu nepřivedl. Bylo tedy jasné, že svůj mandát neobhájí a novým prezidentem se stane jeden z dvojice Viktor Janukovyč – Julia Tymošenková.
Volba padla na Janukovyče.
Prezident, který se vypracoval
Pro představu, jaký člověk vedl největší evropský stát (Rusko počítám jako součást Asie), shrnu v krátkosti Janukovyčův život. Narodil se v rodině s polskými a běloruskými kořeny. O oba rodiče brzy přišel a vyrůstal s polskou babičkou. Roku 1967 byl odsouzen na tři roky za krádeže, po roce byl však propuštěn v rámci amnestie.[caption id="attachment_2180" align="alignright" width="300"]
Viktor Janukovyč (vlevo) s Vladimirem Putinem (foto: Ivan Sekretarev)[/caption]
V roce 1970 se opět dostal za hranici zákona. Tentokrát si odseděl dva roky za těžké ublížení na zdraví (iDnes uvádí znásilnění). V 70. letech pracoval jako autoelektrikář. Na začátku let osmdesátých získal diplom inženýra-mechanika na Doněcké státní technické univerzitě. Roku 2001 ukončil Ukrajinskou akademii zahraničního obchodu, obor mezinárodní právo. V letech 1996 až 2002 byl gubernátorem Doněcké oblasti.
Události posledních měsíců
21. listopadu 2013 Odmítnutí asociační dohody s EU K překvapení značné části veřejnosti i zahraničí vycouvalo ukrajinské vedení od podpisu Asociační dohody s EU. Velká část ukrajinského obyvatelstva cítí tento krok jakožto definitivní otočení se k západu zády.24. listopadu 2013 Zastánci Unie jdou do ulic Ukrajinská opozice má rozhodnutí vlády od začátku za úlitbu ruským slibům ohledně miliardových půjček a zlevněného plynu. Takřka okamžitě se scházejí tisíce demonstrantů v centru Kyjeva. Jejich cílem jsou zejména vládní budovy či radnice. Podle zpráv ze strany demonstrantů se nálada mezi lidmi dá přirovnat k sametové revoluci.
30. listopadu Berkut kontra lid
[caption id="attachment_2184" align="alignright" width="300"]
Demonstranti staví barikády (foto: Profimedia)[/caption]
S koncem listopadu dochází k prvním ostrým střetům mezi demonstranty a pořádkovými jednotkami Berkut. Situaci vyhrotí zejména zprávy o tvrdých zákrocích ze strany policie. Stoupenci opozice hází kameny, pořádkové síly odpovídají obušky a slzným plynem.
13. prosince 2013 Obě strany poprvé zasedají Zástupci vlády se poprvé scházejí s opozicí. Ta žádá rezignaci kabinetu i prezidenta a přísné potrestání velitelů, kteří jsou odpovědní za tvrdé zákroky. Od Janukovyče ale přichází „pouze“ nabídka osvobodit zatčené demonstranty.
20. ledna Radikálové přebírají otěže Do bojů v ulicích Kyjeva se naplno zapojují radikálně nacionální složky hnutí Pravý sektor. Několik set jich útočí proti policistům holemi, petardami a zápalnými lahvemi. Blízké okolí Majdanu se mění v pouliční válečnou frontu. Policie odpovídá slzným plynem a vodními děly.ledna Konec vlády Demonstrace v Kyjevě a dalších městech neustávají. Na Janukovyče navíc stále silněji tlačí zahraniční představitelé, Rusko má přitom takové kroky za nepřiměřené vměšování do vnitřních věcí Ukrajiny. Na konci ledna Janukovyč přijímá demisi vlády a ruší sporné zákony proti demonstrantům. Opozici dává 15denní ultimátum na vyklizení Majdanu.
února Snajpři Kyjevský Majdan zažívá nejkrvavější chvíle od začátku revoluce. Během jednoho dne úřady evidují na 75 obětí, s vážným zraněním byly hospitalizovány stovky lidí včetně policistů. Objevují se dokonce zprávy, že pokoje v hotelech, z nichž se střílelo, byly zamluveny už měsíc dopředu.
února Prezident prchá Po jednání se třemi evropskými diplomaty Janukovyč souhlasí s vyhlášením předčasných voleb.
[caption id="attachment_2182" align="alignright" width="300"]
Areál Janukovyčova sídla (foto: ČTK)[/caption]
Odmítá ale odstoupit a odjíždí z Kyjeva. Počínání opozice označuje za státní převrat a přirovnává ho k nástupu nacismu ve 30. letech. Parlament ho rezolucí zbavuje funkce. Následně se zjistilo, že Janukovyč žil z peněz daňových poplatníků a ruských oligarchů jako král. Vlastnil obrovské honosné sídlo se zlatými kohoutky atd...
1. března Krym je Rusko Obyvatelé Krymského poloostrova odmítají přijmout změnu kyjevské vlády. V oblasti se 60procentním zastoupením etnických Rusů přibývají demonstrace. Na území správního města Simferopol se poprvé objevují neoznačení ozbrojenci, kteří obsadí klíčové úřední budovy. Ruský parlament mezitím schvaluje návrh prezidenta Putina použít vojenské síly v případě ohrožení svého obyvatelstva na Ukrajině.
16. března Krymské oslavy „návratu“ Odpor Krymu se za přihlížení Kyjeva nakonec přetaví v konkrétní činy. Tamní parlament nejprve formálně hlasuje o připojení k Rusku, v následném referendu se podobně vysloví 97 procent obyvatel poloostrova. Na výsledku nic nemění ani varovné zprávy o několika machinacích s hlasováním. Západ v reakci poprvé přistupuje k sankcím vůči konkrétním ruským představitelům. Zajímavým a podloženým faktem je také to, že na Krymu byly přítomny velice dobře vycvičené jednotky ve zbrusu nových avšak neoznačených uniformách. Pár dní po připojení Krymu Putin rozdával vojenská vyznamenání „nějakým vojákům“, kteří složili neznámo kde...- května Samozvané republiky V Doněcku a Luhansku povstalci vyhlašují nezávislé „lidové republiky“. Činí tak po konání referend, které, stejně jako v případě Krymu, Kyjev ani Západ neuznávají.
[caption id="attachment_2187" align="alignright" width="300"]
První porevoluční prezident Ukrajiny Petro Porošenko (foto: ČTK/AP)[/caption]
25. května Zvolen prezident Porošenko
17. června Krize v energetice Ukrajinské úřady tvrdí, že její hranice na východě opakovaně překračují ruská obrněná vozidla. Moskva ale obvinění dál ostře odmítá. Následně omezí dodávky plynu na Ukrajinu. Důvodem mají být dlouho nesplacené dluhy.
17. července Pád letadla MH17 Po sestřelení několika armádních letadel přichází šokující zpráva o pádu civilního boeingu 777 malajsijských aerolinek nedaleko Doněcku. V troskách umírá 298 lidí - za jejich smrt se vzájemně obviňuje Kyjev a povstalci. Po několika dnech velení separatistů přiznává, že disponuje protiletadlovým systémem BUK schopným podobné letadlo sestřelit. Množí se tvrzení, že za balistickým útokem stojí právě separatisté - s technickou podporou Ruska. Jasný důkaz ale neexistuje.července Sankce, sankce... Evropská unie i Spojené státy zpřísňují sankce. Evropské firmy propříště nebudou obchodovat s Ruskem v oblasti zbrojního či ropného průmyslu ani IT. Moskva o několik dní později odpovídá dovozním embargem na většinu potravinových výrobků z EU a Spojených států.
září Další sankce Evropská komise navrhuje další sankce vůči Rusku. Jde jednak o prohloubení stávajících omezení, ale třeba i pozastavení členství Ruska v některých mezinárodních sportovních organizacích. Zelení v europarlamentu například chtějí, aby fotbalová federace FIFA odebrala Rusku světový fotbalový šampionát v roce 2018. Šéf FIFA to ale vzápětí odmítá. Před očekávaným summitem NATO se Západ netají možným posílením vojenského dohledu při východních hranicích. Rusko to bere jako porušení dohodnutých zásad a vyhlašuje novou vojenskou doktrínu. Ústy šéfa diplomacie Lavrova pak zdůrazňuje, že Ukrajina musí zůstat neutrální zemí.
V současné době probíhá další vyjednávání a následující kroky jsou nejisté.
Vít Malota
(zdroj: Reuters, iDnes.cz, ČTK, Wikipedia, BBC)