V posledních letech začala popularita čteček stoupat. Nosit jedno zařízení je mnohem praktičtější, než tahat těžkou knihu, ale je čtečka opravdu lepší než klasická tištěná kniha? Pojďme se na to podívat.
Ekologie
Nejdříve se na to podíváme z pohledu ekologie a začneme emisemi CO2 při výrobě. Společnost Cleantech Group provedla porovnání výroby čtečky Kindle s běžnou knihou. Výroba jedné této čtečky a její následná existence vypustí do atmosféry asi 168kg CO2. To samé množství vytvoří výroba téměř 23 knih. Z tohoto pohledu je tedy lepší čtečka Kindle. Emise ovšem nejsou jediný faktor, který se musí brát v potaz. Dalším je životnost a v té je jednoznačným vítězem kniha papírová. Ta může vydržet desítky let, oproti tomu elektronická zařízení časem fungovat přestanou, ať je opatrujeme, jak chceme. Faktorem číslo tři je spotřeba vody a materiálů při výrobě. U čtečky se jedná o asi 15kg materiálu a na výrobu baterie zhruba 300l vody. U tištěné knihy jde o 10kg materiálu a 5,5l vody, na druhou stranu produkuje více vody odpadní.
Z tohoto pohledu není jasný vítěz. Záleží i na tom, jak často člověk čte. Pokud přečtete dvě knihy měsíčně, nemá cenu kupovat čtečku. Pro vášnivé čtenáře, ji ovšem doporučuji.
Soustředění
Z hlediska praktického je to o trochu jasnější. Je snazší se soustředit, pokud nás nerozptyluje obrazovka, což mohu i já sama potvrdit. Při čtení na čtečce či telefonu odbíhám ke hrám a ve čtení se daleko nedostanu. To se u papírové knihy dělá těžko. Podle několika studií ztrácí při čtení z elektronických zařízení dvě třetiny lidí pozornost už po deseti minutách.
Myšlení
Věděli jste, že děti, které čtou tištěné knihy, dosahují v průměru lepších studijních výsledků? Existují totiž dva typy myšlení. Pomalé (analytické) a rychlé (intuitivní). Intuitivní je typické pro prostředí internetu a přeneseně i při čtení digitálních textů. Pokud ale chce člověk kriticky přemýšlet, je třeba se nad textem déle zamyslet, což je typické pro analytické myšlení.
Dalším faktorem je, že digitální text čteme rychleji, ale zároveň dost povrchově. Nepřikládáme mu totiž takovou váhu jako tištěnému textu. Během jednoho z experimentů byly studentům položeny stejné otázky, více detailů si zapamatovali ti, kteří měli přečíst text v tištěné podobě.
Paměť
Zařazování informací je dalším faktorem. Při čtení z elektronických zařízení si můžeme text posouvat a upravovat. Mozek má pak problém si text zapamatovat jako celek a správně seřadit jeho části. Text tištěný si nijak upravit nemůžeme, proto si lépe zapamatujeme, jak šel za sebou.
Spánek
Víte, co je melatonin? Jedná se o hormon, který kontroluje spánkový cyklus. Při pozorování monitoru ho tělo produkuje méně, než při běžném čtení, proto čtenáři e-knih zpravidla usínají později. Narušení biorytmu má také za následek, že se probudíme více unavení a méně soustředění.
Závěr? Tištěné knihy jsou ve výsledku lepší. Podporují myšlení a nerozhází nám biorytmus. Z ekologického hlediska na tom možná nejsou nejlépe, ale nesmíme zapomínat, že je možnost knihoven a knih z druhé ruky, které kombinují ekologičnost a praktické výhody tišteného textu.
Zdroje
zajimavaevropa.cz: Čtečka nebo klasická kniha? Vědci mají jasno, co je pro náš mozek lepší
ekolist.cz: Je digitální čtení ekologičtější? Klasické knihy vs. čtečky