Ačkoliv to většině lidí zní jako naprostý nesmysl a tak trochu si to protiřečí s tím, co nás učí ve škole, tak se stejně najdou jedinci, nebo dokonce i skupiny, kteří věří teorii o placaté Zemi. Není zcela jasné, kolik má zastánců, jelikož ji někdo může brát smrtelně vážně a někdo jen jako jistý způsob zábavy. Je však jisté, že počet lidí s názorem, že naše planeta vlastně vůbec není geoid, ale placka, se neustále zvyšuje. Obhájci této myšlenky prohlašují, že organizacím, jako je NASA nebo OSN, se nedá věřit z důvodu zkreslování informací. Přistání na Měsíci podle nich byla propaganda, snímek kulaté Země je falešný a tak dále.
Asi tak v 6. století př.n.l. přišel řecký filosof Pythagoras s domněnkou, že je Země kulatá. Tehdy tuto teorii společnost nepřijala, ale když přibližně o tři století později Eratosthenés z Kyrény s překvapivou přesností vypočítal obvod naší planety, tak se již v kulatost Země věřit začalo.
Když se po pomyslné časové lince posuneme o nějaké to staletí dopředu, ocitneme se v roce 1492. Němec Martin Behaim právě jako první zkonstruoval globus a kulatost Země potvrdil i Kryštof Kolumbus, když se vrátil z plaveb. Podobně si zakulacení zemského povrchu můžete ověřit i sami. Pokud zrovna nemáte po ruce moře, tak stačí, když si půjdete zaplavat do nějakého většího rybníka (teď v zimě to ale moc nedoporučujeme).
Teď ale z trochu jiného soudku. Víra v placatou zemi začala v roce 1881, kdy britský vynálezce Samuel Rowbotham napsal 430 stránkovou knihu pod názvem Zetetic Astronomy: Earth Not a Globe, a postupně rozšiřoval své názory mezi ostatní lidi. Spolek s názvem The Flat Earth Society, jenž vznikl roku 1956, se sice dosud neshodl zcela přesně na tom, jak náš svět vypadá, ale většina komunity tvrdí, že má tvar disku a jeho okraje obklopuje Antarktida, která brání oceánům, aby se vylily přes okraj. Aby ukázali, jak podle nich vypadá mapa světa, vyrobili z klasické mapy disk. To, že jim nevychází vzdálenost například mezi Jižní Amerikou a Austrálií, považují za další spiknutí, tentokrát kartografů. Když se však na celý problém podíváme blíže, na mapě nedává let mezi těmito dvěma lokacemi smysl, což nám napovídá, že to není pravda. Společnost ploché Země se ale vyvíjí a vyvíjí se i její argumenty. Třeba, že Slunce a Měsíc se pohybují a osvětlují naši planetu v čtyřiadvacetihodinovém cyklu. Obeplutí světa je pouze kruhové obeplutí na ploché Zemi. Vesmír neexistuje a gravitace není prokazatelná a je pouze jen jakousi iluzí. GPS zařízení jsou nastavená tak, abyste měli pocit, že letadlo letí přímo, a ne v kruhu. Americký průzkumník Colin O’Brady se dokonce vydal napříč Antarktidou, aby dokázal, že Země kulatá opravdu je. Prošel ji za padesát čtyři dní. Prý i dokonce zveřejnil údaje z GPS na svých internetových stránkách. Přesvědčil je? Ovšem, že ne. Jeden z vyznavačů zemské palačinky si postavil vlastní raketu poháněnou párou, a skutečně odstartoval… Chtěl dokázat placatost Země tím, že se na ni sám podívá z kosmu. Vystoupal ale jen pouhých 570 metrů, a už mířil dolů. Naštěstí vyvázl jen s pár šrámy. Pokud by to byla pravda a Země by byla doopravdy placatá, tak bychom měli dát palec nahoru těm nahoře za důkladné vymyšlení alternativní verze s cílem nás zmást.
Já osobně nevím, jak by mohla mít naše planeta tvar házecího frisbee, když všechno, co se o ní učíme jako o kouli či geoidu, dává smysl. Co si o tom myslíte vy?