Přesně před 130 lety se narodil jeden z největších českých spisovatelů 20. století, Karel Čapek. V tomto článku nebudu dopodrobna rozebírat jeho osobní život, ale zaměřím se na jeho hru Bílá nemoc a pokusím se v ní poukázat na určité paralely s dnešní dobou.
Spousta literárních vědců zastává stanovisko, že smrtí autora se rodí čtenář. Ať už jste na té, či oné straně barikády, myslím, že v případě interpretace Bílé nemoci se bez znalosti Čapkova života a doby, během níž byla tato hra napsána, jednoduše neobejdete.
Okolnosti vzniku a samotný děj ve zkratce
Píše se rok 1937. Adolf Hitler buduje armádu a svojí agresí a výhružkami dosahuje ústupků řad západních států. Do této chvíle se Čapek zdráhal větších politických projevů proti Hitlerovi a všechno relativizoval, ale právě napsáním Bílé nemoci tento postoj definitivně opustil a jasně dal najevo svůj odpor k fašismu a násilí vůbec (o síle davu a násilí však psal již v roce 1924 v Peroutkově Přítomnosti – pokud se chcete dozvědět víc, přečtěte si náš starší článek Dvě úvahy (pohledy) nad Čapkovou esejí Proč nejsem komunistou). Také proto se dostal na seznam největších nepřátel fašistického Německa, které proti němu následně vedlo ostrou kampaň, a stal se terčem mnoha Hitlerových přívrženců.
Děj se odehrává v blíže nespecifikovaném čase a místě. Mezi lidmi se začne šířit doposud neznámá choroba, tzv. bílá nemoc, která se projevuje bílými fleky na pokožce a přenáší se dotykem - jedná se o jakousi formu malomocenství. Z počátku zasahuje jen chudé a staré. Mimoto se země chorobou stižená nachází na pokraji války, jelikož Maršál (bezcitný diktátor toužící po slávě a moci) hodlá napadnout sousední stát a svou armádu zásobuje zbraněmi z továrny přítele barona Krüga. Kromě něj hraje ve hře zásadní roli i postava doktora Galéna, kterému se podaří vynalézt lék proti bílé nemoci, avšak odmítá léčit osoby stojící na straně vůdce. Jenže jednoho dne onemocní i Krüg a žádá doktora o vyléčení. Ten mu odpoví, že mu pomůže jen pod podmínkou, že zastaví veškeré zbrojení. Krüg se tedy vydává za Maršálem a žádá ho, aby se vším přestal, ale ten to odmítá, následkem čehož baron páchá sebevraždu. Maršál zahájí útok, ale během proslovu ke zfanatizovanému lidu zjistí, že se i jemu samotnému na prsou objevil bílý flek. Maršálova dcera se o svého otce bojí, a proto prosí doktora o pomoc. Ten reaguje ale stejně jako v případě barona. Maršál nakonec ve snaze zachránit svůj holý život souhlasí s ukončením války, jenže během cesty Galéna za nemocným diktátorem dojde k neštěstí. Skandující dav doktora i lék ušlape, a tím vlastně způsobí i smrt svého vůdce. Hra končí tragicky, ale je zde ještě jistá naděje, že si dav nesmyslnost války uvědomí, a také je jistá naděje v rukou Maršálovy dcery a Krügova syna, kteří by chtěli mír.
Jak hru chápat?
Zřejmě Vám neunikla podobnost mezi Čapkovým příběhem a dobou, v níž toto dílo napsal. Jeho současníci si hru vykládali jako kritiku Hitlera a fašismu, ovšem samotný autor tento názor vyvracel a tvrdil, že se v ní jedná o konflikt mravní, že se v ní věnuje rozvratu lidstva a společnosti celkově. Dílo se dá chápat jako střet demokracie a diktatury, humanistického doktora a vůdce postrádajícího lidskou tvář. Bílá nemoc symbolizuje nakaženou mysl. Lék lze také interpretovat jako symbol pravdy, která může zamezit zkáze v jejím plném propuknutí [viz Natálie Plešáková, Pojem demokracie a humanita v díle Karla Čapka].
Je stále aktuální?
Pokud se zamyslíme nad Čapkovou interpretací, tedy že se zde jedná o konflikt mravní, o rozpad lidstva a společnosti, a pak také nad symbolistickým výkladem léku jako jakési pravdy proti mysli nakažené ideologií, můžeme dle mého názoru jistě shledat paralelu i se současností. Spousta lidí dnes neuvažuje kriticky, bere informace, často zprostředkované sociálními sítěmi či pochybnými servery, za směrodatné a vytváří tak snadno manipulovatelnou skupinu, které stačí jen malinko k tomu se zvednout a jít do ulic. Útok na Kapitol, ke kterému došlo před pár dny, mluví za vše. A nemusíme chodit daleko. V naší zemi to, myslím, jasně ukazuje postoj společnosti ke koronaviru a řada bezohledných protestů organizovaných skupinou nekriticky smýšlejících lidí. Pokud bychom chtěli najít případ, ve kterém se střetává humanita s diktaturou, stačí se podívat na situaci v Bělorusku. Domnívám se tedy, že Bílá nemoc je aktuálnější možná víc, než bychom si mohli myslet.
Zdroje:
https://theses.cz/id/39miqh/DP.pdf
https://zapnimozek.cz/ctenarskydenik/bila-nemoc/
https://rozbor-dila.cz/bila-nemoc-rozbor-dila-k-maturite-6/
https://www.youtube.com/watch?v=GLHcRXZ4CUU
https://www.youtube.com/watch?v=ZfP7ue-en8U