Aktuálně probíhají v Íránu protesty, které jsou jedny z nejsilnějších v posledních letech. Přesouvají se z města do města, ženy zapalují své hidžáby, v ulicích vládne zmatek. Protestuje se i v zahraničí – íránské úřady již zablokovaly Facebook, Twitter, Instagram, WhatsApp, nespolehlivě funguje YouTube, Telegram a TikTok. Za nejsilnější vlnou protestů stojí smrt ženy. Mahsá Amíní (22) byla 13. září obviněna mravnostní policií za porušení pravidel správného nošení hidžábu. Podle svědků byla na místě zbita obušky a uhodila se hlavou o auto. Mahsá ve vazbě upadla do komatu a po třech dnech, 16. září, zemřela. Mravnostní policie tvrdí, že zemřela na infarkt, avšak její rodina to popírá, prý byla naprosto zdravá. Protesty už si vyžádaly několik desítek životů.
Toto ale není v Íránu výjimkou. Protesty zde probíhají celou řadu let. O velikost těch posledních se postarala právě ona tragická smrt. To ale nemění nic na tom, že by se nejspíše protestovalo i bez této události. Mladá generace chce žít jinak, než jejich rodiče a prarodiče, rozhodně tomu nenapomáhá kodex, který byl zaveden brzy po revoluci v roce 1979.
Po ženách je od roku 1981 vyžadováno, aby nosily čádor a hidžáb. K tomu vznikla mravnostní/morální policie, která má za úkol dbát na to, aby byla pravidla dodržována. Už v roce 81 se tato pravidla nesetkala s kladným ohlasem u spousty žen – do této doby si mohly nosit, co chtěly. Desetitisíce z nich také vyšly do ulic.
Roku 2009 Íránci protestovali kvůli pochybnému znovuzvolení prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.
V roce 2014 začaly ženy dávat na sociální sítě své fotografie, na kterých jsou bez hidžábů. („My Stealthy Freedom“, „White Wednesdays“, „Girls of Revolution Street“) Také nenápadně posouvají hranice v ulicích – spousta žen má hidžáb jen na drdolu, je jim vidět ofina, častokrát i velká část pěšinky.
Jedním z dalších íránských ženských symbolů se stala aktivistka Shaparak Shajarizadeh, která byla v roce 2018 zatčena s dalšími dvaceti osmi ženami, když se přidala k „šátkové revoluci“. Sundala si hidžáb a mávala s ním nad hlavou. Dostala dvacetiletý trest odnětí svobody za podněcování k prostituci – nakonec ve vězení strávila dva roky.
V roce 2019 probíhaly v Teheránu protesty kvůli narůstajícím cenám benzínu. Nepokoje se velice rychle rozšířily. Do ulic vyšly desetitisíce lidí. Desítky z nich byly zabity.
A jaká je situace dnes už víte. Otázkou je, jakou roli ve věcech příštích bude mít zahraničí, co způsobí mezigenerační napětí a jak se k tomu všemu postaví íránská vláda.
Zdroje:
In graphics: Muslim veils [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/shared/spl/hi/pop_ups/05/europe_muslim_veils/html/1.stm
Iran unrest: Women burn headscarves at anti-hijab protests [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-middle-east-62967381
Iran protests: Raisi to 'deal decisively' with widespread unrest [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-middle-east-63021113
Íránské protesty mají další oběti. Do boje s režimem se zapojili i hackeři [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-iranske-protesty-maji-dalsi-obeti-do-boje-s-rezimem-se-zapojili-i-hackeri-215292
Íránská vláda omezí přístup k internetu. Počet mrtvých při protestech stoupl na 35, uvádějí úřady [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3531600-iranska-vlada-omezi-pristup-k-internetu-pocet-mrtvych-pri-protestech-stoupl-na-35
Rozměr protestů v Íránu nikdo nečekal, použití armády ale nechce ani jedna strana, míní politolog [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/iran-rozhvor-josef-kraus-demonstrace_2209240500_mst
V Íránu při protestech zemřelo nejméně 41 lidí, vláda výrazně omezuje internet Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/iran-deomnstrace-obeti-protesty-smrt-mlada-zena-hidzab-pokryvka-hlavy-omezeni-internet-usa.A220925_115949_zahranicni_dtt [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/iran-deomnstrace-obeti-protesty-smrt-mlada-zena-hidzab-pokryvka-hlavy-omezeni-internet-usa.A220925_115949_zahranicni_dtt
Protests spread in Iran as President Raisi vows to crack down [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/2022/sep/24/protests-spread-in-iran-as-president-raisi-vows-to-crack-down
Iran will act decisively after biggest protests in years, president says [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné z: https://www.reuters.com/world/middle-east/irans-president-raisi-says-protesters-should-be-confronted-decisively-state-2022-09-24/
Vyhnout se cenzuře. USA rozšíří přístup k internetu demonstrujícím Íráncům [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-vyhnout-se-cenzure-usa-rozsiri-pristup-k-internetu-demonstrujicim-irancum-215104
Special Report: Iran’s leader ordered crackdown on unrest - 'Do whatever it takes to end it' [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné z: https://www.reuters.com/article/us-iran-protests-specialreport/special-report-irans-leader-ordered-crackdown-on-unrest-do-whatever-it-takes-to-end-it-idUSKBN1YR0QR
Jako bychom šli na lov, říká o zatýkání žen na ulici člen íránské mravnostní policie [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/iran-zahalovani-zen-mravni-policie_2209221546_mar
Zásah morální policie v Íránu [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/2541595-zasah-moralni-policie-v-iranu
Moc náboženské policie slábne v Íránu i Saúdské Arábii. Morálku však hlídají i někteří židé a křesťané [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2541610-moc-nabozenske-policie-slabne-v-iranu-i-saudske-arabii-moralku-vsak-hlidaji-i-nekteri
„Máme toho dost.“ Írán rozbouřila smrt ženy po zásahu mravnostní policie [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-iran-truchli-pribeh-zeny-jejiz-smrt-spustila-protesty-proti-hidzabu-214719