Pandemie zasáhla naší planetu nepřipravenou. V mnoha sociálních, ekonomických a dalších odvětvích narušila fungující řád a způsobila chaos. Nyní se musíme vypořádat s jejími následky. Prudký nárůst inflace je jedním z problémů, kterému musíme věnovat pozornost nejen proto, že máslo bude dražší a důchodci budou při slevách nejspíše stanovat před obchodem, ale hlavně proto, že inflace zásadně ovlivňuje ekonomiku a chod celého státu, je tedy stěžejní, abychom ji hlídali. V 17. století, kdy o inflaci nebylo obecné podvědomí, její nárůst v podstatě způsobil pád Španělského impéria. Poté lidé začali tento ekonomický jev lépe prozkoumávat a začali lpět na jeho kontrole, avšak inflaci nelze stoprocentně ovládat, pouze ji můžeme několika způsoby upravovat. Nejdříve si zodpovíme otázku, co to vlastně je?
Inflace je všeobecný růst cen, který se vypočítá porovnáním průměrných cen v jednom období s průměrnými cenami v jiném období. Když se zeptáte svých prarodičů, kolik za jejich mládí stálo máslo, odpoví nejspíše něco kolem 21 Kč za kilogram, dnes je to přibližně 150 Kč, což je nejvyšší cena v historii másla. Samozřejmě záleží na věku prarodičů, pokud byli mladí roku 1949, za máslo zaplatili 80 Kč za kilogram, což je mimochodem nejvyšší cena za minulé století, poté v roce 1959 stálo máslo zase jen 38 Kč/kg. Tuto dramatickou změnu zapříčinila komunistická měnová reforma 1953. Inflace ale nemusí být jen křivka stoupající nahoru, ale i klesající do mínusu, pak se hovoří o deflaci.
V základu existují tři zdroje inflace. Prvním je nákladová inflace – prodejce začne zvedat ceny, k čemuž ho donutí různé důvody, například růst cen surovin (v případě másla může dojít k zvýšení cen krmiva pro krávy, ropy nebo energií) nebo lidé pracující v kravíně mohou začít stávkovat a zaměstnavatel jim zvýší plat. Pokud by prodejce nezdražil, zkrachoval by. Dalším důvodem je poptávková inflace, která má značně pozitivní příčinu – lidé bohatnou a proto si mohou dovolit kupovat více másla. Poptávka tedy vzroste, avšak prodejce na ni není připraven a nestíhá produkovat dostatek. Lidé ovšem máslo potřebují, takže jsou ochotni nakupovat za vyšší cenu, prodejce tedy zdraží. Posledním zdrojem je vysílání více peněz do oběhu (kvantitativní uvolňování), což může proběhnout buď vytištěním více bankovek, nebo zvýšením státního dluhu; také může být zvýšen maximální objem jedné půjčky. Stát může tento krok udělat za účelem zefektivnění ekonomiky, například nákupem lepších strojů. Toto opět povede k bohatnutí lidí a k poptávkové inflaci, proč by to tedy stát dělal? V tomto procesu může být využito takzvané okno příležitostí objeveno ekonomem Johnem Maynardem Keynesem, což je časová mezera mezi vytištěním peněz a následným zvýšením cen. V okně příležitostí můžeme nakoupit s více penězi nové stroje za nižší cenu, tím zefektivnit ekonomiku, výrobu a zabránit inflaci, protože budeme schopni uspokojit poptávku. Tento krok však může být krajně rizikový.
Faktory zvyšující inflaci nelze nikdy všechny odfiltrovat. Inflace nikdy nebude rovna nule, zvyšování cen je nevyhnutelné. Státy se obyčejně snaží alespoň držet inflaci co nejníže, výjimkou je třeba Venezuela ve které prezident v minulosti nařídil tisk bankovek a způsobil tím obří hyperinflaci. Banky tedy počítají s určitým procentem inflace a my bychom měli také, to znamená hlavně zhodnocovat naše peníze a nenechávat je ležet na účtu. Každopádně ve stáří si jistě také budeme stěžovat, jak bylo vše levnější. Během pandemie se však změnilo mnoho věcí, svět na ni nebyl připraven, a proto došlo například k masivnímu kolapsu dopravy, ať už letecké, železniční, nebo lodní, hlavně protože lidský faktor musel být uzavřen doma v karanténě a bez lidského faktoru letadlo nepoletí. K tomu nepřispěla ani havárie obřího lodi Evergiven v Suezském průplavu, která ho po několik dní blokovala a jejíž odstranění bylo velmi náročné na čas i na prostředky. Stejným způsobem lidský faktor ovlivnil i výrobu, která je v dnešní době už často automatizovaná, ale pořád musí být někdo, kdo do stroje doleje olej. Dovoz i vývoz mezi státy byl v důsledku výrazně omezen, na některých místech byl přerušen dodavatelský řetězec, celosvětová dopravní síť, a proto nebylo v některých státech na obchodních pultech dostupné určité zboží. Možná si pamatujete scény, ve kterých lidé ve velkém vykupovali zásoby toaletního papíru a různých potravin. Takže máme situaci s velkou poptávkou a nedostatečnou nabídkou, navíc přeprava a výroba zboží je několikanásobně dražší, pracuje nákladová i poptávková inflace, tato situace musí zákonitě vést k prudkému nárůstu cen.
Dnes se společnost postupně vrací do předpandemického života a očekáváme, že inflace také opět spadne do předpandemického stavu, to ale nebude úplně jednoduché. Dodavatelský řetězec se pomalu obnovuje, ale poptávka je stále vysoká a někteří lidé začali po ukončení karantén nakupovat ještě více. Banky zatím ujišťují, že se inflace úplně nevymkla kontrole, a i kdyby se tak stalo, mají několik nástrojů na její snížení. Stát může zvýšit daně, lidé si pak nebudou moci dovolit tolik nakupovat a poptávka klesne. Může zvýšit úroky na půjčky, a lidé si za takových podmínek nebudou chtít půjčovat, nebudou bohatnout a poptávka se bude snižovat. Myslím tedy, že zatím můžeme být klidní. Další věcí je, že jak moc na nás vývoj inflace působí je ovlivněno vývojem našich příjmů, naši prarodiče měli levnější máslo, ale zato nižší platy, pokud by se tedy inflace rovnala zvyšování mého platu ani bych ji nepocítil. Úplná rovnost se sice děje málokdy, ale vždy se můžeme přibližovat. Kéž by už vaše příjmy jen rostly a inflace se jen snižovala.
Zdroje:
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/co-se-dalo-v-historii-koupit-za-sto-korun.A_1999M301F02A
https://www.bejvavalo.cz/clanky.php?detail=407https://www.youtube.com/watch?v=UMAELCrJxt0&t=94s
https://www.youtube.com/watch?v=KreHjf7eGqs&t=28s
https://theconversation.com/why-is-inflation-so-high-is-it-bad-an-economist-answers-3-questions-about-soaring-consumer-prices-173572