Od zranění páně Hrušky již uplynuly téměř dva týdny a po gymnaziálních chodbách se počíná šířit zpráva, že to možná nebyla nešťastná náhoda, nýbrž zcela úmyslné ublížení na zdraví. Na tom, kdo by za ním měl údajně stát a proč tak učinil, se však šiřitelé školních drbů nemohou shodnout.
Pan Josef, vrchní konspirátor našeho gymnázia, se k celé kauze, pravděpodobně ze strachu z iluminátů, odmítl vyjádřit. Převážná část třetích ročníků se domnívá, že za vším stojí oktáva, která si přála návrat paní Sankotové za katedru. Neméně populární je rovněž přesvědčení, že motivem k dočasné imobilizaci pana Hrušky byla zanedlouho se konající dějepisná soutěž v Chebu. Dohady, kdo by byl v tom případě viníkem, se však rozcházejí; někteří za vším vidí ostatní zúčastnivší se gymnázia, která se neštítí používat v konkurenčním boji nekalých prostředků, jiní obviňují pana Žitného, který kvůli indispozici pana Hrušky tentokrát bude na cestě do Chebu řídit školní auto – sám se totiž nechal slyšet, že chtěl vždy jet autem, které umí jezdit “na šestku”. Septima zase tvrdí, že si zranění jejich třídní úmyslně způsobil sám, aby měl více času na přípravu své neúprosně se blížící prezidentské kampaně, o níž jsme čtenáře v Hlavou proti zdi již několikráte informovali.
Za nejpodlejší a zároveň nejnepodloženější však Žabka Ethelka považuje drzé tvrzení kvarty, že za vše může právě Žabka Ethelka. Autorka této rubriky si uvědomuje, že její anonymita ke konspiraci přímo vybízí, avšak ráda by podotkla, že její přítomnost v blízkosti jakékoli sportovní akce či dokonce zapojení do ní, což by snaha o poranění pana Hrušky jistě vyžadovala, je něco absurdního a dokonale vyloučeného. Ve snaze očistit své jméno dokonce požádala o vyjádření svědka celého incidentu, Mgr. Plačka, který bohužel svým tvrzením: “Neřeknu ani tak, ani tak, dávám ruce pryč, zvedám prst, nejsem odborník,” její pověst jednoznačně neočistil. Budete se proto muset spolehnout na její čestné slovo.